Ing. Jan Tomáš
TECHSEAL s.r.o.

V článku jsou popsány vize a myšlenky, které by měly posunout pohled (z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti procesních a energetických zařízení) na správnou konstrukci a instalaci zařízení, tak i vhodný provoz s náležitou údržbou (např. bez netěsností s veškerými částmi způsobilými k jejich provozu). Program mechanické integrity bere v úvahu revize a zkoušky tlakového zařízení využívajíce postupy, které jsou uznávané a obecně přijímané jako správný stav techniky (RAGAGEP) a měla by být také zvážena vhodnost použití nově vyrobeného zařízení. Dokumentované postupy by měly být ustanoveny a zavedeny do praxe, dále pak pracovníci zajišťující integritu výrobního zařízení odpovídajícím způsobem proškoleni. Termín mechanické integrity je často spojován v souvislosti prevence ztráty kontejnmentu. Ve Spojených státech nařízení OSHA 1910.119 vyžaduje mechanickou integritu tlakových zařízení v souvislosti s jeho správnou správou jako vhodnou prevenci nebo minimalizaci následků katastrofických úniků toxických, reaktivních, hořlavých nebo výbušných chemikálií.

V průmyslu 21. století (procesním, energetickém nebo obecně ve strojírenství i v dalších příbuzných oborech) je pojem „nové technologie“ zpravidla propojen s náročnějšími technologickými podmínkami. Většinou se jedná o vyšší provozní teploty a tlaky, obecně náročnější provozní podmínky pro stroje, nástroje, zařízení, aparáty, potrubí, člověka nevyjímaje. V neposlední řadě se jedná také o používání nových technologických médií či výrobu nových látek, které požaduje navazující – odběratelský průmysl. Náročnější provozní podmínky a používané látky jsou potenciálním zdrojem rizika. Poučením z havárií v minulosti je vyžadován přísnější přístup k tlakovým zařízením.

(Pevnost + Těsnost = Bezpečnost) + Systematičnost = Mechanická Integrita

Provozovatelům stále chybí systematicky vedené informace a přehled o tom, co v tlakových zařízeních kde kdo nainstaloval či měnil a s tím i související technické podklady, přitom:

rostou výrobní kapacity linek (náklady na zařízení s dvojnásobnou kapacitou vzrostou méně než dvojnásobně
intenzifikují se výrobní pochody (náročnější podmínky)
prodlužující se nepřetržitost výroby (s delším obdobím mezi plánovanými odstávkami)
integrace procesů (vzájemná provázanost procesů)

Výše uvedené trendy vývoje byly v určitém vývojovém stadiu přerušeny několika závažnými průmyslovými haváriemi, objevily se jisté pochybnosti o správnosti nastoupené vývojové cesty a metodách zajišťování bezpečnosti technických zařízení. Zde je přehled jednotlivých vývojových stupňů:

etapa „okrajového“ zájmu o bezpečnost = přístup 20. století tzv. oprava po poruše
etapa „zvýšeného“ zájmu o bezpečnost = konec 20. století tzv. bezpečnost především
etapa „ekonomicky přijatelné“ bezpečnosti = začátek 21. století

Od roku 1950 bylo dosaženo významného pokroku v rozvoji bezpečnosti chemických výrobních procesů. V současnosti je bezpečnost považována za důležitou vlastnost výrobních technologií a bezpečnostní inženýrství se rozvinulo ve vědeckou disciplínu, která zahrnuje mnoho složitých teorií i praktických poznatků. Pojem bezpečnost v původním významu znamená prevenci pracovních úrazů. Proto je postupně nahrazován pojmem :

„Loss Prevention“ – předcházení ztrátám

Složitější procesy však vyžadují složitější postupy pro zajištění bezpečnosti. H. H. Fawcett prohlásil: „Vědět znamená přežít, ingorovat znamená říkat si o zničení.“

Tlaková zařízení by neměla být údržbou nebo montáží, vědomě či nevědomě poškozována z důvodu úspory času opravy!

Vzhledem k tomu, že počáteční provádění kontrol v rámci toho, co se kdysi nazývalo programem ověřování jakosti (PQV) bylo finančně natolik náročné, že to v konečném důsledku znamenalo realizaci minimálního počtu kontrol. Dobře zamýšlený program se tak utápěl vlastní vahou a stěží dosahoval požadovaných bezpečnostních výsledků.

Díky tomuto úsilí upustila výše zmíněná organizace od uskutečňování finančně velmi náročných a zdlouhavých inspekcí a místo toho se zaměřila na provádění krátkých a rychlých auditů.

Závěrem

Je samozřejmé, že pokud pracujete v podniku, kterého se netýká nic ze směrnice 82/501/EEC (Seveso I) z roku 1982, směrnice 96/82/EC z roku 1996 (Seveso II), upravené v roce 2003 jako směrnice 2003/105/EC a z roku 2012 směrnice 2012/18/EU (Seveso III), pak nejste vystaveni nebezpečí při zpracování chemických látek.

Pokud máte zavedenou PSM ve vaší organizaci a myslíte si, že jde pouze o bezpečnostní program, pak děláte chybu.

Z výše uvedeného vyplývá, že ohledně procesní bezpečnosti se většina programu MI z podstatné části soustředí na technické zabezpečení a údržbu tlakových zařízení.

Použitá literatura:

[1] Reuben Laurel, Siemens Process Safety Consulting, MECHANICAL INTEGRITY AUDIT, 2016

https://inspectioneering.com/webinars/auditing-my-mechanical-integrity-program

[2] TÜV Rheinland Group, Mechanical Integrity Services

http://www.tuv.com/en/corporate/business_customers/materials_testing_and_inspection/materials_mechanical_integrity_testing/mechanical_integrity_services/mechanical_integrity_services.html

[3] John Ross, Marshall Institute, Dát smysl procesní bezpečnosti, 2013

http://udrzbapodniku.cz/hlavni-menu/artykuly/artykul/article/dat-smysl-procesni-bezpecnosti/

[4] Směrnice EU, European Chemical Industry Council, Procesní bezpečnost a SEVESO

http://www.cefic.org/Policy-Centre/Environment–health/Seveso/