Posuzování shody tlakových zařízení

Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D., TESYDO, s.r.o.

Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití (provozu) nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti (životnosti) žádné nebezpečí. Dále jeho užití (provoz) představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob (nacházejících se v bezpečné blízkosti) pouze minimální nebezpečí při správném užívání (provozování) výrobku.

Přičemž se sledují vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení při expedici, návod na jeho montáž, uvedení do provozu, bezpečný provoz a kvalifikovanou obsluhu. Rovněž se sleduje způsob užívání (provozování) včetně vymezení prostředí užití (provozu), způsob značení výrobku, návod na údržbu, servis a likvidaci po stanovené době životnosti (provozu), event. další technické, ekologické informace poskytnuté výrobcem. Posuzuje se také vliv na další výrobky, které jsou s ním v součinnosti, způsoby předvádění výrobků a kategorie uživatelů, kteří mohou být ohroženi při užití (provozu) výrobku. Také se posuzuje působení rizik, která jsou s jeho užíváním (provozem) spojena a také ochrana zdraví uživatele (viz zákon č. 22/1997 Sb. ve znění zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 155/2010 Sb. a pozdějších předpisů, v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. zákoník práce a Nařízeními vlády (NV) ČR, event. Evropskými směrnicemi ES, EHS, EC).

Základními legislativními předpisy pro provádění ocelových konstrukcí, technických zařízení
a výrobků v České republice (ČR) jsou:

  • Zákon č. 490/2009 Sb., kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uváděním výrobků na trh.
  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 277/2003 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 229/2006 Sb., kterými se mění zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (platný ode dne vstupu ČR do EU). Nařízení vlády (NV) platí pro výrobky v ČR. Evropské směrnice ES, EHS platí v celé Evropě.

Legislativa EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008

ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES

ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008

ze dne 9. července, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES.

Hlavním cílem těchto zákonů je vytvořit základ k právní úpravě, odpovídající čl. 75 Evropské dohody, která obsahuje závazek České republiky, že ,,ČR dosáhne ve spolupráci s EU plné shody s technickými předpisy Evropského společenství (ES), Evropskou normalizací a postupy posuzování shody“.

Za bezpečný se považuje výrobek, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv (každý stát je těmito smlouvami vázán).

Pokud pro výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný ten výrobek, který splňuje požadavky technických norem (harmonizovaných, určených) nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků nebo splňuje pravidla správné praxe bezpečnosti výrobku známých v době jeho uvedení na trh (do provozu) a splňuje právní předpis země, kde bude provozován.

Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek (které jsou stanoveny zvláštními technickými právními předpisy – nařízeními vlády, směrnicemi ES, EHS, technickými normami, výzkumnými a vědeckými zprávami apod.).

Bezpečný výrobek uváděný na trh (do provozu) musí být opatřen průvodní dokumentací a označen způsobem i v rozsahu stanovení zvláštními právními předpisy.

Bezpečný výrobek nesmí ohrožovat život, zdraví nebo majetek.

Orgány dozoru (př. ČOI, SÚIP, SÚJB, ČBÚ, DÚ, LÚ aj.) dané země (státu) jsou povinny provádět kontroly vlastností výrobků z hlediska bezpečnosti jejich provozu dle zvláštních právních předpisů.

Stanovenými výrobky k posuzování shody technických požadavků kladených na jejich bezpečnost jsou ty výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu (života, zdraví, majetku).

Vzhledem k technické složitosti stanovených výrobků a níže možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním (provozováním) jsou ve zvláštních předpisech (NV, ES, EHS, EC) určeny pro zajištění jejich bezpečnosti tyto jednotlivé postupy posuzování shody:

  • posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem
  • posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku notifikovanou osobou
  • posouzení shody, při níž notifikovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků
  • posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním
  • posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a provádění dohledu nad jeho fungováním
  • ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo notifikovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku
  • ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky notifikovanou osobou
  • dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku notifikovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku
  • posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků
  • jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.

Dovážené (importované) výrobky musí splňovat zvláštní požadavky na bezpečnost. Při celní kontrole musí být tyto výrobky doprovázeny dokladem a označením, které jsou stanoveny v právních předpisech, jež jsou ve shodě s mezinárodními smlouvami, kterými jsou jednotlivé země (státy) vázány.

Základní požadavky na bezpečné výrobky dle zvláštních právních předpisů, evropských směrnic a mezinárodních smluv (NV, ES, EHS, EC).

Výrobky musí být vhodné pro účel použití, který mají splňovat při svém provozu (tj. jako celek i jejich jednotlivé části).

Mezi základní požadavky patří:  Mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost při užívání; ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla.

Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných provozních vlivů.

Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, tj. po dobu, kdy budou ukazatele vlastností výrobku udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na výrobky (stavby).

Technické požadavky patřící do základních požadavků na bezpečné výrobky (konstrukce, stroje, zařízení, stavby)

  • Konstrukční dokumentace – obsahuje všeobecný popis výrobku, technickou výpočtovou zprávu konstrukční (projekční), výrobní i montážní výkresy a detaily součástí, schémata zapojení atd.
  • Návod na montáž (instalaci), provozování, obsluhu, údržbu, diagnostiku a revize (kontrolu, inspekci) výrobku.
  • Seznam technických norem a právních předpisů (zvláštních předpisů), použitých ke splnění základních požadavků.
  • Hutní osvědčení od výrobce základních konstrukčních i svařovacích materiálů (dokumenty kontroly – atesty, prohlášení o shodě, zkušební zprávy, inspekční certifikáty, protokoly o přejímce. Totéž platí pro spojovací materiály (šrouby, matice, podložky, nýty, závlačky, klíny, řetězy, oka apod.).
  • Obecný výrobní postup – výrobky musí být prováděny dle výrobního postupu obsahujícího dílčí výrobní a kontrolní operace. Výrobní kontroly musí být prováděny v souladu s požadavky uvedenými v projekčních, konstrukčních a výrobních podkladech (svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, rozměrová kontrola, kontrola těsnosti, tlaková zkouška, tepelné zpracování atd.).
  • Při výrobě konstrukčních dílů (př. tvářením, ohraňováním) nesmějí vznikat povrchové vady nebo trhliny ani změny mechanických vlastností, které by mohly ovlivnit danou úroveň bezpečnosti výrobků.
  • Svarové spoje – vlastnosti svarů a přilehlých oblastí (TOO, HAZ) musí být podobné vlastnostem základních materiálů, musí být bez povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ovlivnit danou úroveň bezpečnosti výrobků.
  • Svarové (pájené) spoje musí být provedeny kvalifikovanými svářeči, páječi (operátory svařování) s odpovídající odbornou způsobilostí pro danou metodu svařování, pájení dle technických výrobkových norem, event. technických kvalifikačních norem.
  • Schvalovací a kvalifikační zkoušky personálu i postupů svařování (pájení) musí být provedeny akreditovanými, event. notifikovanými orgány.
  • Během výroby musí být rovněž zajištěna stálá předepsaná jakost svarů (pájených spojů) prováděním vhodných NDT, event. DT zkoušek odpovídajících použité metodě svařování. O všech zkouškách je zpracován protokol.
  • Prohlášení o shodě výrobku s technickou normou, výrobní dokumentací, certifikátem výrobku, nařízením vlády, směrnicemi ES, EHS, EC apod.

Event. jednotlivá prohlášení o shodě ke komponentům výrobku, certifikáty, osvědčení (ověření) apod.

  • Osvědčení (ověření) a certifikáty vztahující se k metodám výroby, kontroly, event. systému řízení jakosti i výroby.
  • Jakýkoliv jiný dokument napomáhající notifikované (akreditované) osobě zlepšit posuzování výrobku (př. protokol o mezioperačních kontrolách výroby, plán řízení jakosti a výroby, záznamy kontrolorů, svářečských dozorů a inspektorů, revizních techniků, NDT kontroly, plán kontrol a zkoušek apod.).
  • Pro předání budoucímu provozovateli zpracovaná kompletní průvodní dokumentace podle § 2 písm. e) NV 378/2001 Sb.

KOVOVÁ PRŮMYSLOVÁ POTRUBÍ  (ČSN EN 13 480-1 až 8)
(Pozor – vyhrazená plynová zařízení mají i další požadavky viz legislativa ČR)

Každý potrubní systém je během své životnosti podroben četným zatížením. Buď jedním nebo kombinací z následujících : vnitřní nebo vnější tlak, teplota, tíha potrubí a obsahu, klimatická zatížení, dynamické účinky tekutiny, pohyby podloží a staveb, vibrace, zemětřesení, teplotní dilatace, namáhání na mez pevnosti při tečení, reakce pružných a tuhých podpěr, montážní předpětí. (Mez pevnosti při tečení max 1% se uvažuje pro 100 000 hod. provozu).

Průvodní dokumentace

Dle § 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb. musí průvodní dokumentace pro potrubí obsahovat mimo jiné soubor konstrukční dokumentace, výrobní dokumentace a provozních instrukcí:

Schéma potrubí a strojního zařízení; seznam projekčních a provozních podmínek; výkresy uspořádání potrubí a potrubních podpěr s rozměry; seznamy dílů a součástí potrubí s rozměry; normami a materiály; materiálové certifikáty (dokumenty kontroly) pro základní a svařovací materiály; seznam svářečů, páječů i operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, seznam a doklady NDT personálu; dokumentace pro různé součásti např. armatury, zabezpečovací zařízení; dokumenty svařování (WPS, BPS, WPQR, BPAR); dokumenty NDT kontroly a zkoušení; dokumenty tepelného zpracování; dokumenty tlakových nebo ekvivalentních zkoušek; informace o značení; certifikát o shodě s konstrukční dokumentací a výrobkovou normou; prohlášení o shodě s předpisy pro výrobu (instalaci) a s dokumentací potrubí; protokol o tlakové zkoušce; kritéria rizik; provozní instrukce. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Vyhrazená plynová zařízení v působnosti MPSV (obdobně i další rezorty) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

NETOPENÉ TLAKOVÉ NÁDOBY
(ČSN EN 13 445-1 až 8)

Každá netopená tlaková nádoba je během své životnosti podrobena zatížením, buď jedním nebo kombinací z následujících:  vnitřní nebo vnější tlak, maximální hydrostatický tlak obsažené tekutiny při provozních podmínkách, teplota, hmotnost nádoby, maximální hmotnost obsahu při provozních podmínkách, hmotnost vody při hydraulické tlakové zkoušce, zatížení od větru, sněhu a ledu, zatížení od zemětřesení; ostatní zatížení od podpěr nebo reakcí na nádobu, včetně zatížení během přepravy a montáže; napětí vyvolaná podpěrnými nohami, opěrnými prstenci, nosníky, sedly, vnitřními konstrukcemi nebo potrubními přípojkami; rázová zatížení vyvolaná nárazy vody nebo pulzováním obsahu nádoby, ohybové momenty nádoby; napětí způsobená rozdíly teplot včetně přechodových stavů a rozdílnými hodnotami součinitelů teplotní roztažnosti; napětí vyvolaná kolísáním tlaku, teploty a vnějšími zatíženími působícími na nádobu; napětí vyvolaná rozkladem nestabilních tekutin.

Mohou nastat případy zatížení: normální provozní zatížení, mimořádné případy zatížení a zatížení při zkouškách.

Uvažované způsoby poruch: zřejmá plastická deformace, plastická nestabilita, elastická nebo plastická nestabilita (zborcení), postupná deformace, únava.

Průvodní dokumentace

netopených tlakových nádob dle typu a složitosti nádoby musí obsahovat:

Seznam dokladů pro každou nádobu, technické podmínky zařízení, výrobcem zpracovanou analýzu nebezpečnosti, konstrukční a výrobní plán, pevnostní výpočet a výkresy, posouzení konstrukce (schválení konstrukce), odsouhlasení modelu (schválení typu), seznam použitých materiálů na nádobu, dokumenty kontroly základních a svařovacích materiálů, postupy pro zajištění identifikovatelnosti materiálu, plány jakosti nebo program zkoušek, postupy tváření, údaje o úpravě dílců (tváření, úkosování), seznam použitých schválených svařovacích (pájecích) postupů WPS, BPS, WPQR, BPAR a schválených svářečů (páječů) i svářečských operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plány, kontrolní plány, postupy svařování WPS a pájení BPS, seznam všech subkontrahovaných úkonů nebo subdodávek, výsledky zkoušek kontrolních desek, seznam postupů NDT kontrol a zkoušek a použitého kvalifikovaného personálu, protokoly o zkouškách NDT (včetně radiogramů), postupy a výsledky tepelného zpracování po svařování, kopie zpráv o neshodách i postupy oprav, protokol o konečné přejímce a kontrole po tlakové zkoušce, protokol o tlakové zkoušce, protokol o rozměrové kontrole (po smontování), záznam o značení a detaily štítků (otisk, fotografie), kopie písemného prohlášení výrobce o shodě s touto normou, kritéria rizik a dokumentací, provozní návody v souladu s ČSN EN 764-6. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Jelikož tyto nádoby v provozu jsou (v působnosti MPSV) až na výjimky vyhrazenými tlakovými zařízeními, platí pro ně řada dalších bezpečnostních předpisů.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

VODOTRUBNÉ KOTLE A VÁLCOVÉ KOTLE I POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ
(ČSN EN 12 952-1 až 16, ČSN EN 12 953-1
až 12), v době provozu vyhl. č. 18/1979 Sb. v platném znění

Každý vodotrubný a válcový kotel je během své životnosti podroben zatížením:  vnitřní tlak, teplota, namáhání na podpěrách, ohýbání bubnu nebo komory jako nosníku vlivem hmotnosti, lokální namáhání přenášená na bubny; teplem indukované síly a momenty, které vznikají v systémech potrubí nebo jejich působením; lokální namáhání trubek v důsledku navařovaných konstrukčních částí; rychlé a časté tlakové a teplotní změny, zatížení od obsahu kotle, zatížení od všech zavěšených součástí v kotli, namáhání způsobená tlakovými rozdíly při spalování paliva v ohništi a kotlových tahů, namáhání ve spojích mezi kotlem a jinými částmi, namáhání na únavu, namáhání na mez tečení, namáhání povětrnostními vlivy a seizmickými vlivy. Cyklické namáhání se uvažuje při 500 uvedení do provozu ze studeného stavu. Únavové namáhání – předpoklad 2000 cyklů uvedení do provozu ze studeného stavu vyvolá mezní hodnoty poškození materiálu částí kotle.

Průvodní dokumentace

(§ 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb.) vodotrubných a válcových kotlů a pomocných zařízení musí obsahovat alespoň: popis vodotrubného kotle, umístění identifikačních značek, výkresy celkového uspořádání kotle, výrobní výkresy částí namáhaných tlakem, přehled tlouštěk různých částí namáhaných tlakem a korozních/erozních přídavků, seznam základních materiálů a materiálová osvědčení (dokumenty kontroly), seznam svařovacích materiálů a jejich osvědčení (materiály kontroly); seznam použitých příslušných postupů svařování, které uvádějí odkazy na dané schválené postupy svařování; (pájení) – WPS, BPS, WPQR, BPAR; dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací a kontrolní plány, seznam schválených svářečů podílejících se na výrobě i montáži a jejich referenční čísla kvalifikačních osvědčení; rozsah a místo NDT kontroly s protokoly zkoušek, včetně seznamu postupů NDT i seznamu zkušebních techniků s referenčními čísly jejich kvalifikace; podrobné údaje o všech schválených projektových modifikacích, výrobních změnách; kritéria rizik, protokoly o hydraulické zkoušce, prohlášení o shodě výrobce s touto normou a dokumentací. Dále údaje (instrukce) o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tyto kotle vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti SÚIP Opava (MPSV, obdobně pak i v jiných rezortech) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

SMĚRNICE EU PED 97/23/EC PRO TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ            

Účel použití Směrnice PED a rozsah aplikace pro technickou praxi

  • Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.
  • Bezpečnost a ochrana zdraví osob, popř. domácích zvířat nebo majetku.
  • Předepsané postupy schvalování a inspekce.
  • Harmonizace vnitrostátních právních předpisů pro odstranění překážek obchodu.
  • Tlaková zařízení jsou s nejvyšším pracovním tlakem PS > 0,5 bar (0,05 MPa).
  • Sestavy tlakových zařízení (jednoduché – př. tlakový hrnec, složité – př. vodotrubný kotel), směrnice se nevztahuje na montáž tlakových zařízení u průmyslových zařízení, kde nese odpovědnost uživatel.
  • Tlaková zařízení zahrnutá mezi jiné výrobky, pro které platí jiné EU směrnice, pak platí pro ně současně více EU směrnic.
  • Pro přepravitelná tlaková zařízení platí jiná EU směrnice.
  • Pro některá tlaková zařízení platí dostačující právní předpisy členského státu.
  • Pro některá tlaková zařízení s náležitou úrovní bezpečnosti platí národní předpisy.
  • Pro tlaková zařízení platí předpisy k odstranění technických překážek obchodu, které musí odpovídat novému přístupu podle usnesení Rady EU ze 07.05.1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám, které vyžadují definování základních požadavků na bezpečnost stanovených výrobků k posuzování shody, předpokládá se zahrnutí velkého počtu výrobků do jedné směrnice.
  • Existují pro tlaková zařízení „Směrnice Společenství o sbližování právních předpisů členských států EU“, tyto přispěly k odstranění překážek obchodu.
  • Prvním uplatněním nového přístupu je směrnice Rady 87/404/EHS z 25.06.1987 o harmonizaci právních předpisů členských států EU, týkající se „Jednoduchých tlakových nádob“ a toto se bude zřejmě integrovat do „Směrnice PED 97/23/ES“.
  • Rámcová směrnice Rady 76/767/EHS z 27.07.1976 o sbližování právních předpisů členských, týkající se společných ustanovení pro tlakové nádoby a metody jejich inspekce je nezávazná, tato stanoví postup pro oboustranné uznávání zkoušení a certifikace tlakových nádob, kde se tato ukázala jako nedostatečná, proto bude nahrazena novou směrnicí EU.
  • Pro zajištění bezpečnosti tlakových zařízení je nezbytná shoda se základními požadavky na bezpečnost, požadavky jsou rozděleny na obecné a zvláštní, které musí tlakové zařízení splňovat. Zvláštní požadavky jsou určeny pro zvláštní druhy tlakových zařízení. Některé druhy tlakových zařízení kategorií III a IV musí být podrobeny konečnému posouzení, které zahrnuje výstupní kontrolu a tlakové zkoušky.
  • Členské státy umožňují předvádět na veletrzích tlaková zařízení, která dosud nejsou ve shodě s požadavky této směrnice a pro tento účel musí být proto použita bezpečnostní opatření v souladu s obecnými bezpečnostními předpisy daného členského státu.
  • Prokazování shody se základními požadavky usnadňují normy harmonizované na evropské úrovni a to zejména normy týkající se návrhu, výroby a zkoušení tlakových zařízení. Shoda umožňuje předpoklad, že výrobek splňuje uvedené základní požadavky.
  • Dle této směrnice EU je harmonizovaná norma technickou specifikací (tzn. Evropská norma nebo harmonizační dokument – zpracované CEN nebo CENELEC pro spolupráci s EU Komisí). Směrnice 83/189/EHS Rady určuje postup pro poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů ve shodě s obecnými směrnicemi EU.
  • Výroba tlakových zařízení vyžaduje používání vhodných bezpečných materiálů a pokud neexistuje harmonizovaná norma o jejich předpisů, je účelné definovat vlastnosti materiálů určených pro opakované použití. Definice vlastností materiálů je stanovena v podobě evropského schválení pro materiály. Schválení jsou vydávána jedním z oznámených subjektů členské země EU, který potvrzuje shodu se základními požadavky směrnice EU.
  • Tlaková zařízení jsou spojena s nebezpečím při provozu. Proto je nutné stanovení postupů posuzování shody se základními požadavky směrnic EU. Postupy jsou navrženy s ohledem na úroveň nebezpečí. Pro každou kategorii tlakových zařízení musí existovat vhodný postup nebo možnost volby mezi různými postupy posuzování, které jsou rovnocenné v náročnosti. Jsou to moduly pro fáze postupů posuzování shody a pravidla pro připojování a používání označení shody značkou CE.
  • Existují dle této směrnice autorizované zkušebny k plnění úkolů při posuzování shody, které jsou schváleny dle kategorií pro autorizaci.
  • Směrnice vyžaduje, aby postupy posuzování shody zahrnovaly jako součást konečného posouzení tlakového zařízení, také kontrolu a vyzkoušení oznámeným subjektem nebo zkušebnou na základě nečekaných inspekčních prohlídek.
  • Tlakové zařízení bude opatřeno označením CE, které připojí výrobce nebo zplnomocněný zástupce. Označení CE vyjadřuje, že tlakové zařízení je ve shodě s ustanovením této směrnice a jiných příslušných směrnic EU.
  • Členské státy EU mohou přijímat přechodná opatření k omezení nebo zákazu uvádění tlakových zařízení na trh a do provozu i k jejich používání, pokud tato zařízení představují zvláštní riziko pro bezpečnost osob, popř. domácích zvířat a majetku, když tato opatření podléhají kontrolnímu postupu EU.
  • Každé rozhodnutí v souladu s touto směrnicí musí být oznámeno pověřenému úřadu dané členské země a musí být podána informace o důvodech tohoto rozhodnutí i o dostupných opravných prostředcích k uvedení tlakového zařízení na trh i do provozu v souladu s vnitrostátními právními předpisy i touto směrnicí EU.

Oblast působnosti směrnice EU PED 97/23/ES

  1. Směrnice se vztahuje na návrh, výrobu a posuzování shody tlakových zařízení (TZ), nádob (TN) a sestav (TS) s nejvyšším pracovním tlakem PS > 0,5 bar (> 0,05 MPa).
  2. Tlaková zařízení (TZ) jsou nádoby, potrubí, kotle, (výměníky), bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj.
  3. Tlakové zařízení zahrnuje prvky pevně spojené k tlakovým částem (TZ) – např. příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka, atd.
  4. Tlakovou nádobou (TN) – je těleso navržené a zhotovené pro účel naplnění tekutinou pod tlakem, včetně součástí pevně připojených, které zasahují až k místu spojení s jiným zařízením (TZ). Nádoba může mít více tlakových prostorů.
  5. Potrubí – potrubní součásti určené k dopravě tekutin v jednom tlakovém systému. Částmi potrubí jsou: – trubky, sestava potrubí či trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice ev. jiné části vystavené tlaku. Za potrubí se považují výměníky tepla, složené z trubek pro účel ohřívání nebo chlazení vzduchu.
  6. Bezpečnostní výstroj (BV) – je zařízení určené k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších dovolených mezí (hodnot) tlaku. Bezpečnostní výstroj zahrnuje – zařízení pro přímé omezení tlaku – pojistné ventily, membránová pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy (CSPRS) a omezující zařízení pro uvádění v účinnost korekční zařízení nebo zabezpečení odstavení TZ nebo odstavení a blokování TZ – např. tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a měřící i řídící a regulační zařízení související s bezpečností (SRMCR).
  7. Tlaková výstroj (TV) – jsou zařízení mající provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku.
  8. Sestava tlakového zařízení (STZ) – je několik zařízení (TZ) sestavených výrobcem, je to ucelená funkční jednotka.
  9. Tlak – tlak vztažený k atmosférickému tlaku, tj. přetlak. Podtlak se vyjadřuje zápornou hodnotou tlaku.
  10. Nejvyšší provozní tlak „PS“ – výrobcem stanovený nejvyšší tlak, pro který je zařízení navrhnuto. Je definován výrobcem v určitém místě TZ nebo TN. Toto je místo, kde je připojena ochrana a/nebo omezující zařízení TZ nebo nejvyšší místo TZ, případně jiné kterékoli místo stanovené výrobcem.
  11. Nejvyšší/nejnižší pracovní teplota „TS“ – hodnota udaná výrobcem – teplota, pro kterou je zařízení navrženo.
  12. Objem „V“ – vnitřní objem každého tlakového prostoru (TZ), včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji (přírubovému nebo svarovému spoji po odečtení objemu trvalých vnitřních součástí TZ).
  13. Jmenovitá světlost „DN“ – číselné označení velikosti společné pro všechny části potrubního systému, pokud nejsou označeny vnějším průměrem nebo rozměrem závitu. Je to zaokrouhlené referenční číslo, které přibližně souvisí s výrobními rozměry (TZ). Za DN následuje číslo – rozměr [mm].
  14. Tekutina – plyny, kapaliny a páry, v podobě jak čisté fáze, tak i ve směsi. Tekutina může obsahovat i suspenzi pevných látek.
  15. Nerozebíratelný spoj – spoj, který nelze rozpojit bez destruktivního způsobu (např. svarové spoje, pájené spoje).
  16. Evropské schválení pro materiály (EMDS) – je technický dokument, ve kterém jsou definovány vlastnosti materiálů určených k opakovanému použití při výrobě TZ, na něž se nevztahuje žádná harmonizovaná norma.

Tato směrnice PED 97/23/ES se nevztahuje na:

  1. Dálková potrubní vedení tvořená potrubím nebo potrubním systémem a určená k přepravě jakékoli tekutiny nebo látky do určitého pevninského nebo mimopevninského) zařízení nebo z něj. A to počínaje krajním uzavíracím zařízením (včetně něj) umístěným v obvodu daného zařízení a včetně všech připojených zařízení určených zvlášť pro dané potrubní vedení. Tato výjimka se nevztahuje – na standardní tlaková zařízení, která se mohou nalézat v objektech redukčních nebo kompresorových stanic.
  2. Sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení a převodní kanály, jako jsou přívodní tlaková potrubí, tlakové štoly, tlakové šachty pro vodní elektrárny a s nimi spojená zvláštní příslušenství.
  3. Zařízení podle směrnice EU č. 87/404/EHS – jednoduché tlakové nádoby.
  4. Zařízení podle směrnice Rady EU č. 75/324/EHS z 20.05.1975 – o sbližování právních předpisů členských států EU – pro aerosolové rozprašovače.
  5. Zařízení určená pro provoz vozidel – definovaná směrnicemi EU a jejich přílohami, tj. směrnicí Rady EU č. 70/156/EHS z 06.02.1970 – o sbližování právních předpisů EU, které se týkají schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.
  6. Kolové zemědělské a lesnické traktory – dle směrnice Rady EU č. 74/150/EHS z 04.03.1974.
  7. Dvoukolová a tříkolová motorová vozidla – dle směrnice Rady EU č. 92/61/EHS z 30.06.1992 o schvalování jejich typu.
  8. Zařízení zařazená do kategorie I. TZ:
  • strojní zařízení – dle směrnice Rady EU č. 83/392/EHS z 14.06.1989
  • výtahy – dle směrnice Rady EU č. 95/16/EHS z 29.06.1995
  • elektrická zařízení pod napětím – dle směrnice Rady EU č. 73/23/EHS z 19.02.1973
  • zdravotnické prostředky – dle směrnice Rady EU č. 94/42/EHS z 14.06.1993
  • spotřebiče plynných paliv – dle směrnice Rady EU č. 90/396/EHS
  • zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu – dle směrnice Rady EU č. 94/9/ES z 23.03.1994
  • zařízení navrhovaná zvláště pro použití v jaderných zařízeních (nebezpečí poruchy a úniku radioaktivity)
  • zařízení na ovládání vrtů – při dobývání ropy, zemního plynu, geotermálních zdrojů a u podzemních zásobníků (pro udržení a/nebo řízení tlaku ve vrtu) a související zařízení
  • zařízení – jejich tělesa a součásti, která jsou dimenzována na pevnost, tuhost a stabilitu, s ohledem na statické a dynamické namáhání, kde není tlak významným konstrukčním činitelem., tj. motory, turbíny, spalovací motory, parní stroje, plynové a parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení.
  • vysoké pece, včetně příslušenství
  • skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, včetně příslušenství
  • pancéřové trubky k uložení přenosových systémů, elektrických silových a telefonních kabelů
  • lodě, rakety, letadla a mobilní mimopevninská zařízení, včetně zařízení k instalaci na jejich palubách nebo k jejich pohonu
  • tlaková zařízení skládající se z ohebného pláště, pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná TZ.
  • tlumiče výfuku a sání
  • láhve nebo plechovky pro nápoje sycené CO2 určené ke konečným spotřebitelům
  • nádoby určené k přepravě a distribuci nápojů, jejichž součin PS.V ≤ 500 bar.l a jejichž nejvyšší pracovní tlak nepřekračuje p ≤ 7 bar
  • zařízení, na která se vztahují předpisy ADR, RID, IMDG a úmluva ICAO
  • otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů
  • nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou je p ≤ 0,5 bar

Dozor nad trhem

Provádí v členských státech EU příslušný orgán daného státu. V ČR tuto činnost provádí Česká obchodní inspekce ČR. Členské státy musí přijmout veškerá nezbytná právně-technická opatření pro bezpečnost tlakových zařízení (TZ) a jejich sestavy, pro jejich uvádění na trh a do provozu.

Technické požadavky na TZ

Tlaková zařízení (TZ) musí splňovat základní technické požadavky na bezpečné výrobky

Tlaková zařízení tvoří nádoby:

  1. nádoby pro plyny, zkapalněné plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a také kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší, než obvyklý atmosférický tlak (pat = 1013 mbar) při objemu větším, než 1 l (V > 1 l), tj. při daném objemu V a součinu PS.V a všechny přenosné hasící přístroje a láhve pro dýchací přístroje.
  2. nádoby pro kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřesahuje obvyklý atmosférický tlak (1013 mbar) o více, než 0,5 bar při objemu větším, než 1 l (V >l) při daném objemu a součinu PS.V.

Tlaková zařízení mohou být také vystavená působení plamene nebo jinak ohřívaná s nebezpečím přehřátí, určená pro výrobu páry nebo horké vody, při teplotách T >110°C, jejichž objem je větší, než 2 l (V > 2 l) a všechny tlakové hrnce, při daném objemu.

Potrubí určené pro:

  1. plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více, než 0,5 bar vyšší, než obvyklý atmosférický tlak ( 1013 mbar), při daném DN a součinu PS.DN.
  2. kapaliny, jejichž tlak, při nejvyšší pracovní teplotě nepřesahuje obvyklý atmosférický tlak (pat = 1013 mbar) o více, než 0,5 bar při daném DN a součinu PS. DN.

Bezpečnostní a tlaková výstroj

Určená pro zařízení výše uvedená (nádoby, výměníky, potrubí, tlaková zařízení – kotle, bojlery), včetně zařízení zabudovaných do sestavy.

Sestavy tlakových zařízení, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení, na které se vztahují požadavky v bodě 1.

Sestavy určené pro výrobu páry nebo horké vody při teplotě
T > 110°C, které obsahují alespoň jedno TZ vystavené působení plamene nebo jinak ohřívané a u nichž existuje nebezpečí přehřátí.

Jiné sestavy tlakových zařízení, jsou-li výrobcem určeny k uvedení na trh a k uvedení do provozu jako sestavy.

Sestavy určené pro výrobu teplé vody při teplotách t ≤ 110°C, do kterých se ručně přikládá pevné palivo a jejichž součin PS.V má předepsané hodnoty, musí splňovat technické požadavky na TZ.

Tlaková zařízení a/nebo sestavy s hodnotami nižšími nebo stejnými mezními hodnotami součinu PS.V, teploty T a součinu PS.DN, musí být navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí členského státu EU, aby bylo zajištěno jejich bezpečné užívání.

K tlakovým zařízením a/nebo sestavám musí být přiložen vhodný návod k použití a zařízení a/nebo sestavy musí být opatřeny označením umožňujícím identifikaci výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce zařazeného ve společenství EU a nesmějí být tyto opatřeny označením „CE“.

 

Volba postupu posuzování shody

Pro každou kategorii TZ je stanoven vhodný postup posuzování shody, při čemž u vyšších kategorií existuje možnost výběru mezi různými postupy, které jsou co do náročnosti rovnocenné. V závislosti na kategorii TZ si výrobce zvolí některý z postupů posuzování shody. Výrobce nebo dovozce si přitom mohou zvolit některý z postupů posuzování shody, který odpovídá vyšší kategorii než té, v níž bylo příslušné TZ klasifikováno.