Tlaková zařízení

TLAK 2019

Definice vyhrazených tlakových zařízení dle vyhlášky č. 18/1979 Sb.

Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g)
zákona (dále jen „zařízení“) jsou:

  • Parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž
    konstrukční přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky
    převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
  • Tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž
    nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují
    plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o
    jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující
    jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
  • Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než +50 stupňů C,
    nebo plynů, u nichž při teplotě +50 stupňů C je absolutní tlak
    (tenze par) vyšší než 0,3 MPa.

Kotle se dělí do 4 tříd:

  1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
    115 t/h,
  2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
    50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
    výkonem nad 35 MW,
  3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
    8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
    výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
  4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do
    8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“)
takto:

  • skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 10na třetí,
  • skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

odborný portál zabývající se problematikou vyhrazených technických zařízení dle zákona č. 174/1968 Sb. a příbuzných oborů