Definice vyhrazených tlakových zařízení dle vyhlášky č. 18/1979 Sb.

Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g)
zákona (dále jen „zařízení“) jsou:

• Parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž
  konstrukční přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky
  převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
• Tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž
  nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují
  plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o
  jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující
  jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
• Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než +50 stupňů C,
  nebo plynů, u nichž při teplotě +50 stupňů C je absolutní tlak
  (tenze par) vyšší než 0,3 MPa.

Kotle se dělí do 4 tříd:

1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
   115 t/h,
2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
   50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
   výkonem nad 35 MW,
3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
   8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
   výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do
   8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“)
takto:

• skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 10na třetí,
• skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.