Informace o pracovních úrazech zasílané podniky prostřednictvím záznamu o úrazu se každoročně shromažďují v informačním systému SÚIP a ČBÚ. Jsou to případy s pracovní neschopností nad 3 dny a smrtelné. Pracovní úrazy s celkovou pracovní neschopností vykazuje ČSÚ. V roce 2018 bylo v České republice nově hlášeno celkem 46 223 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 883 pracovních úrazů utrpěly ženy. Celkově 45 666 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 719 událo ženám. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 043 osob, tj. o 34 osob méně než v roce 2017. V roce 2018 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2017. Pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2009–2018 činil 8 procent a je znázorněn v grafu (zdroj ČSÚ).
Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány Českým statistickým úřadem (výkaz Nem Úr 1-02). Smrtelné pracovní úrazy byly od roku 2012 vykázány z informačního systému SÚIP a ČBÚ, a mohou tak obsahovat i případy patřící jiným státům, úrazy nepracovní a úmrtí na pracovišti.
V roce 2018 bylo vykázáno 123 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů více než v roce 2017 (zdroj SÚIP, ČBÚ). V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi (zdroj ČSÚ, SÚIP, ČBÚ).
Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2017 o 2,7 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl o 1,3 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 3,9 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 0,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %). Průměrná doba trvání jednoho případu stoupla v roce 2018 na 55,6 kalendářních dnů na jeden případ (zdroj ČSÚ).
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2018 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (33 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (29 %). Zde šlo především o dopravní nehody. Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení (zdroj SÚIP, ČBÚ). Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011–2018 dramaticky stoupl, a to zejména u žen. Nárůst proti roku 2009 činil u mužů 64 % (2011) a u žen 132 % (2012). K největšímu počtu těchto případů u žen v roce 2018 došlo při chůzi (85), a to nejčastěji pádem (64), především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu (zdroj SÚIP, ČBÚ). Přestože statistika smrtelných pracovních úrazů vykazuje dlouhodobě klesající tendenci, je nutno konstatovat, že rizikovost některých odvětví a zaměstnání je vysoká, jak se ukázalo v roce 2018, kdy při 4 událostech zemřelo dohromady 23 zaměstnanců. Je třeba věnovat pozornost příslušným preventivním opatřením u nejohroženějších cílových skupin zaměstnanců.
Ing. Petr Mrkvička
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Zdroj: SÚIP, www.suip.cz
