Návrh novely pravidel pro měřidla zahrnuje dobíjecí stanice i výdej vodíku

Připravovaná novela nařízení vlády č. 120/2016 Sb. má rozšířit pravidla posuzování shody o měřicí systémy dobíjecích zařízení elektrických vozidel a výdejních stojanů stlačeného plynu. Současně upravuje požadavky na plynoměry, elektroměry a měřidla tepelné energie. Pro technickou praxi jsou podstatné především přesnost celého měřicího systému, důvěryhodnost elektronických údajů a podmínky přechodu na novou úpravu.

Návrh navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/706 ze dne 11. března 2026, která mění směrnici 2014/32/EU o měřidlech, známou pod zkratkou MID. Česká úprava má její požadavky promítnout do nařízení vlády č. 120/2016 Sb., ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb. [1, 3]

K 18. listopadu 2026 jde o návrh předpisu v připomínkové fázi. Hospodářská komora ČR jej zveřejnila pod označením 144/26 a pro shromáždění připomínek prostřednictvím komory stanovila termín 26. listopadu 2026. Tento termín se vztahuje k postupu komory. [5]

Pět oblastí navrhovaných změn

Nařízení upravuje požadavky při uvádění měřidel na trh a postupy posuzování jejich shody. Jeho působnost je spojena s vymezenými účely použití, mezi něž patří zejména měření v závazkových vztazích a ochrana spotřebitele. U plynoměrů, elektroměrů a měřidel tepelné energie jednotlivé přílohy nadále vymezují použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu. [1, 2]

Druh měřidlaKategorie a přílohaHlavní navrhovaná změna
Plynoměry a přepočítávačeMI-002, příloha č. 4Doplnění přepočtu na energii a stanovení spalného tepla plynu
Elektroměry činné energieMI-003, příloha č. 5Výslovné zahrnutí stejnosměrného měření
Měřidla tepelné energieMI-004, příloha č. 6Výslovné zahrnutí chlazení a změna pracovních rozsahů
Systémy dobíjecích zařízeníMI-011, příloha č. 13Nová kategorie pro střídavý i stejnosměrný přenos energie
Systémy výdejních stojanů stlačeného plynuMI-012, příloha č. 14Nová kategorie včetně měření stlačeného vodíku

Dobíjecí zařízení budou posuzována jako měřicí systém

Nová kategorie MI-011 zahrnuje metrologické funkce související s vodivým, případně obousměrným přenosem činné elektrické energie mezi dobíjecím zařízením a vozidlem. Návrh rozlišuje střídavé a stejnosměrné systémy a přesnost vztahuje k přenosovému bodu, kde je vozidlo připojeno. [1]

Samotný elektroměr s posouzenou shodou představuje součást celkového posouzení měřicího systému. Návrh umožňuje zohlednit jeho předchozí posouzení podle přílohy č. 5, současně však stanovuje požadavky na celý systém podle přílohy č. 13. Pro projektanta z toho plyne potřeba vymezit místo měření vůči přenosovému bodu a zahrnout vliv kabelu s konektorem mezi těmito místy.

Výrobce má určit třídu přesnosti A, B nebo C. V horním proudovém pásmu tabulka stanovuje základní největší dovolené chyby při referenčních podmínkách ±2 %, ±1 % a ±0,5 %. Pro nižší proudy platí jiné meze a při hodnocení celkové chyby se zohledňují také dovolené posuny při změnách ovlivňujících veličin. Uvedená procenta proto nelze používat jako univerzální limit pro všechny provozní stavy.

Praktický význam mají podmínky výměny kabelu s konektorem. U výměny při zachování metrologického zaplombování musí být výměnnost zahrnuta v posouzení shody, určeny vlastnosti kompatibilních kabelů a zajištěna jejich identifikace a samostatné zapečetění. Výměna nesmí ovlivnit metrologické vlastnosti systému. Tento požadavek je vhodné promítnout také do servisních postupů.

Výdej stlačeného plynu včetně vodíku

Kategorie MI-012 se má vztahovat na kontinuální a dynamické měření hmotnosti a případně energie stlačeného plynu. Měřicí systém podle návrhu zahrnuje samotné měřidlo, přenosový bod, plynové potrubí a další zařízení potřebná ke správnému měření. Posuzuje se tedy funkční celek výdejního systému. [1]

Návrh rozlišuje největší dovolené chyby podle druhu systému:

Měřicí systémNejvětší dovolená chyba z naměřené hodnoty
Pro stlačený vodík2,0 %
Pro ostatní stlačené plyny1,5 %

Pro nejmenší odměr, označovaný MMQ, návrh připouští dvojnásobek těchto hodnot. MMQ vyjadřuje nejmenší množství, pro něž je měření v daném systému metrologicky přijatelné; až na výjimečné případy se systém nemá používat pod touto hranicí.

Při výpadku napájení má systém buď pokračovat v měření ze záložního zdroje, nebo uchovat a zobrazit údaje potřebné k ukončení transakce a současně zastavit proudění plynu. Zobrazené a vytištěné výsledky stejného měření se nesmějí vzájemně lišit. Tato pravidla přímo ovlivňují návrh řídicího systému i samoobslužného prodeje.

Plynoměry a elektroměry se rozšíří o další funkce

U plynoměrů a přepočítávačů návrh doplňuje přepočítávač energie a zařízení pro stanovení spalného tepla plynu. Nově tak podrobněji pokrývá vztah mezi naměřeným objemem či hmotností plynu a jeho energetickým obsahem. Výrobce zařízení pro stanovení spalného tepla má uvést také rozsah chemického složení plynu. [1, 2]

Pro samotný přepočet energie je navržena největší dovolená chyba 0,05 %. Přesnost celé sestavy ovšem závisí také na měření množství plynu a stanovení jeho spalného tepla. V praxi proto bude potřebné kontrolovat deklarované vlastnosti všech částí sestavy, zejména při změnách složení dodávaného plynu.

Nové znění přílohy pro elektroměry výslovně zahrnuje stejnosměrné elektroměry a upřesňuje požadavky podle druhu proudu. Zachovává třídy A, B a C. Rozšíření má význam pro zařízení, ve kterých se energie měří ve stejnosměrném obvodu; pro měření při dobíjení vozidel navíc platí samostatné požadavky na systém MI-011.

Měřidla tepelné energie výslovně zahrnou chlazení

U kategorie MI-004 návrh rozšiřuje definici na energii předávanou při ohřevu i absorbovanou při chlazení. Tomu odpovídá také rozlišení znaménka teplotního rozdílu. Změna je podstatná pro měření v chladicích okruzích a v soustavách se střídáním ohřevu a chlazení. [1, 2]

Minimální poměr trvale přípustného nejvyššího průtoku k nejnižšímu přípustnému průtoku se má snížit z 10 na 5. Pro chladicí aplikace se zavádí výjimka z požadavku na minimální poměr mezí teplotního rozdílu. Provozovatel a projektant by při výběru měli ověřit deklarované použití měřidla, pracovní teploty, průtoky a vhodnost celé sestavy pro daný režim.

Vzdálené zobrazení vyžaduje dohledatelný výsledek

Návrh umožňuje u plynoměrů a elektroměrů zpřístupnit výsledek bez použití nástrojů prostřednictvím místní metrologicky kontrolované indikace, tisku či záznamu nebo vzdálené indikační jednotky. U dobíjecích zařízení a výdejních stojanů stlačeného plynu připouští také zařízení spotřebitele či koncového uživatele, například telefon. [1]

Výsledek musí být zpětně vysledovatelný k metrologicky kontrolovanému měřidlu a zabezpečení musí umožnit prokázat případnou manipulaci. U těchto čtyř skupin měřidel se současně doplňuje ochrana indikace před náhodným smazáním nebo změnou. Z technického hlediska to znamená zahrnout do návrhu také přenos a zobrazení právně relevantních údajů. Pouhé zobrazení čísla v aplikaci samo o sobě splnění požadavků nedokládá.

Posuzování shody a dokumentace

Pro obě nové kategorie návrh nabízí postupy posuzování shody B + F, B + D, G nebo H1. Vzor EU prohlášení o shodě se přesouvá z přílohy č. 13 do přílohy č. 15. Pro výrobce to znamená potřebu upravit odkazy v dokumentaci a zajistit návaznost prohlášení a příslušných certifikátů na konkrétní provedení systému. [1, 2]

Pro čtenáře z oblasti technických zařízení je podstatný rozsah této novely. Řeší metrologické požadavky a posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh. Z jejího textu nevyplývá změna lhůt revizí vyhrazených technických zařízení. Metrologické posouzení systému je třeba při přípravě projektu odlišovat od posouzení bezpečnosti jeho elektrických, plynových nebo tlakových částí.

Přechodná období a nejasnost v účinnosti

Návrh rozlišuje uvedení na trh, tedy první dodání konkrétního měřidla na trh Unie, od jeho dalšího dodávání a uvedení do provozu. Právě toto rozlišení je pro přechodná ustanovení rozhodující. [1, 4]

Termín podle návrhuVýznam přechodného ustanovení
Do 9. října 2028Měřidla splňující dosavadní znění nařízení lze uvádět na trh; následné dodávání a uvedení do provozu je přípustné i později.
Od 10. října 2028Plynoměry a přepočítávače, elektroměry a měřidla tepelné energie splňující nové znění lze podle čl. II bodu 2 uvádět na trh. K tomuto dni je odložena také účinnost výslovně vyjmenovaných novelizačních bodů.
Do 9. dubna 2030Systémy MI-011 a MI-012 splňující požadavky, které se na ně vztahují do 9. října 2028, lze uvádět na trh; následné dodávání a uvedení do provozu je přípustné i později.
Nejpozději do 10. dubna 2038Certifikáty pro kategorie MI-002, MI-003 a MI-004 vymezené v čl. II bodu 4 zůstávají platné do konce své platnosti, nejdéle do tohoto data.

Datum v roce 2038 se vztahuje k uvedeným certifikátům. Nelze z něj odvozovat prodloužení platnosti následného metrologického ověření ani obecné oprávnění provozovat každé měřidlo až do tohoto roku.

U účinnosti je však namístě věnovat pozornost přesnému znění návrhu. Článek III stanovuje obecnou účinnost dnem následujícím po vyhlášení a pouze některé body odkládá na 10. října 2028. Ve výčtu odložených bodů chybějí mimo jiné body 12 a 13, které nahrazují přílohy pro elektroměry a měřidla tepelné energie, i body 9 a 10 upravující indikaci výsledků. Podle doslovného znění by tedy tyto změny nabyly účinnosti již den po vyhlášení. Jejich návaznost na přechodná ustanovení a evropský termín použití od 10. října 2028 zasluhuje při projednávání vyjasnění. [1, 3]

Pro připravované dodávky a projekty je vhodné již nyní požadovat jednoznačné vymezení posuzovaného měřicího systému, jeho pracovních podmínek a způsobu ochrany výsledků. Do smluvních a servisních podkladů patří také pravidla výměny metrologicky významných částí. Konkrétní harmonogram přechodu je potřeba opřít o konečné vyhlášené znění předpisu.

Stav návrhu a podkladů k 18. listopadu 2026.

Zdroje

[1] Návrh novely nařízení vlády č. 120/2016 Sb., soubor 144_26_material.docx, zejména čl. I body 4 a 9 až 16 a čl. II a III.

[2] Platné znění s vyznačením navrhovaných změn, soubor 144_26_platne-zneni.docx.

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/706, zejména čl. 2 a 3.

[4] Směrnice 2014/32/EU o měřidlech, čl. 4.

[5] Hospodářská komora ČR a připomínkový materiál 144/26.

Související články