Technické normy

Právní rámec ČSN

Obecně lze říci, že české technické normy nejsou právně závazné, neboť na ně není pohlíženo, jako na právní předpis, ale jako na autorské dílo se všemi právními souvislostmi a ochranou duševního vlastnictví. Přestože však použití norem není obecně povinné, poskytuje uživateli výhodu v případném právním sporu tím, že zaručuje splnění požadavků na technickou úroveň, bezpečnost, funkčnost apod., při současném vyloučení rozporů s právními předpisy.

Pokud to stručně shrneme: není striktně nařízeno, aby se kdokoliv normami řídil, nicméně musí být schopen (zejména před soudem) dokázat, že jeho technické řešení problému je lepší, než udává příslušná norma.

Normy právně závazné být můžou pokud:

  • na ně přímo odkazuje právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí),
  • se k jejich dodržování přímo smluvně zavážete (pokud je ve smlouvě uvedeno, že „dokumentace bude navržena v souladu s platnými ČSN /stavba bude provedena v souladu s platnými ČSN apod. a případné odchylky se budou řešit dodatky“ – v případě takové smlouvy se stávají všechna ustanovení platných ČSN pro smluvní stranu závaznými.),
  • dostanete k jejich dodržování dostanete pokyn nadřízeného,
  • tak rozhodne správní orgán.

Je nutno zmínit, že zde panuje jistá právní dvojkolejnost. Za prvé podle evropské legislativy, která je naší (ale i ostatních členských států EU) nadřízena je distribuce norem,coby autorských děl podmíněna jejich zpoplatněním. Od 1.1.2018 zajišťuje distribuci technických norem státem zřízená Česká agentura pro standardizaci (ČAS), která se řídí ceníkem a nikoliv vyhláškou. Nálezem ústavního soudu je ovšem tento ceník v rozporu se zákonem o poplatcích, neboť se z pohledu zákona o poplatek nejedná.

Za druhé ovšem, pokud je norma výslovně zmíněna jiným právním předpisem (zákon, vyhláška, nebo nařízení vlády) je na ní nutno z pohledu práva pohlížet jako na zákonný předpis, ke kterému musí mít občan ČR ústavou dané právo bezplatného přístupu.

Tento právní problém řeší řada členských států EU formou takzvaného „sponzorovaného přístupu“. V praxi to znamená, že stát svému správci technických norem poskytne paušální platbu za autorská práva. V České republice bude tento nesoulad napraven Novelou zákona o technických požadavcích na výrobky, která je v tuto chvíli ve druhém čtení v parlamentu.

Harmonizované normy

Mezi ČSN mají své nezastupitelné místo normy harmonizované a určené. Je třeba vědět, že ČSN se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, mohou příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (určené normy).

V právních předpisech a nařízeních vlády ČR je pak na tyto normy odkazováno. Používání těchto norem uživateli zaručuje naplnění požadavků legislativy ČR a tedy i jednodušší a kvalifikovanější uplatnění na trhu. Harmonizované a určené normy tvoří cca 1/6 všech v současné době platných ČSN.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/68/EU
ze dne 15. května 2014
o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh
(přepracované znění)

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU
o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh
(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci harmonizačního právního předpisu Unie)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/29/EU
ze dne 26. února 2014
o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh
(přepracované znění)

Zkratky

ČSN EN – Česká verze evropské normy

ČSN EN ISO – Česká verze mezinárodní normy (převzaté evropskou komisí pro normalizaci), ISO = Mezinárodní organizace pro normalizaci

ČSN CISPR – Česká verze normy vydané Mezinárodní komisí pro radiové rušení

ČSNCR – Česká verze Zprávy CEN (CEN = Evropská komise pro normalizaci)

ČSN ECJSS JC – Česká verze Informačního oběžníku Evropské komise pro normalizaci železa a oceli

ČS E ISO/IEC – Česká verze normy vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci a Mezinárodní organizací pro normalizaci v elektrotechnice (převzaté CEN)

ČSN EN ISP – Česká verze normy -ISP = Mezinárodně normalizované profily

ČSN ENV – Předběžná evropská norma

ČSN ETS – Evropské telekomunikační normy

ČSN ETSI EN – Evropské normy vydané Evropským institutem pro normy v telekomunikacích

ČSN EURONOM – Evropská norma – nahrazena EN

ČSN IEC – Česká verze normy vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci v elektrotechnice (IEC)

ČSN lEC TR – Technická zpráva (IEC)

ČS ISO – Česká verze mezinárodní normy

ČS ISO IEC – Česká verze mezinárodní normy vydané IEC

ČSN ISO/IEC TR – Technická zpráva ISO/lEC

ČSN lSO/TR – Technická zpráva ISO

ČSN ISO/TS – Technická specifikace ISO

ČS P – Předběžná norma

ČS P ENV – Předběžná evropská norma

ČSN P ENV ISO – Předběžná mezinárodní norma (převzatá CEN)