GasNet připojil ke své síti bioplynovou stanici v Litomyšli

Největší český distributor plynu GasNet začal vtláčet do své plynárenské soustavy biometan z bioplynové stanice v Litomyšli. Po bioplynové stanici v Rapotíně se tak jedná o druhou bioplynovou stanici, která je připojená na veřejnou distribuční síť. GasNet začal poprvé vtláčet biometan do své sítě na konci roku 2019 z bioplynové stanice Rapotín na severní Moravě.

Bioplynová stanice v Litomyšli zatím pracuje ve zkušebním režimu a její ostrý provoz by měl začít v prosinci. Už teď ale do sítě dodává první kubíky biometanu – bioplynu očištěného od oxidu uhličitého a stopových příměsí sirných a dusíkatých sloučenin. Biometan se svým složením prakticky shoduje se zemním plynem, takže všechno, co funguje na zemní plyn, funguje i na biometan.

Stanice by měla za rok vyprodukovat 1,7 milionu m3 biometanu, denně by do sítě měla dodávat kolem 4 800 m3.

Výroba ze zemědělské činnosti

Bioplynka stojí v areálu Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl a vznikla přebudováním stávající stanice, která sloužila ke kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Na rozdíl od Rapotína, který dodává do sítě biometan vzniklý z běžného domácího bio a gastro odpadu, vyrábějí v Litomyšli biometan z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby. Biometan má v obou případech prakticky nulovou emisní stopu a je plně obnovitelný.

Jako distributor měříme ve vtláčecí stanici přesné složení a kvalitu vyrobeného biometanu. Pokud plyn vyhovuje, pokračuje ještě k odorizaci, kdy mu stejně jako v případě zemního plynu dodáme typický zápach pro bezpečné používání. Úplně na konci jde biometan do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3−2,5 MPa a dál do distribuce,“ vysvětluje Andrej Prno, který má v GasNetu na starosti připojování nových výroben plynu.

Potenciál má biometan velký, chybí ale motivační prostředí

Plynaři z GasNetu počítají s připojováním dalších stanic. Daleko jsou například projekty bioplynek u Mladé Boleslavi nebo Horní Suché. Distributor má podepsané i další smlouvy o budoucím připojení bioplynových stanic.

Projekty se nacházejí v různých stádiích přípravy. V Česku má biometan velký potenciál. Do roku 2030 by tento zelený a lokálně vyráběný plyn mohl u nás nahradit 10 až 15 % spotřeby zemního plynu, a to jak pro vytápění, tak i silniční dopravu,“ říká Andrej Prno z GasNetu.

Připomíná ještě, že biometan teď nabízí rychlé řešení dvou aktuálních problémů české i evropské energetiky. Přináší nižší emise a posiluje zároveň naši energetickou soběstačnost, protože se dá vyrábět přímo v České republice.

V Česku máme přes 550 bioplynových stanic, které můžou vyrábět biometan. Je ovšem nutné vytvořit čitelný regulační rámec finanční podpory, který by motivoval majitele stanic a investory. Základní legislativa pro distribuci tohoto plynu je už v platnosti. Problém není ani s technologií, kterou už praxe dávno prověřila,“ uzavírá Andrej Prno.

Ilustrační foto: GasNet

Související články