Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) je transpozičním předpisem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Od doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, a to zejména v souvislosti s novelizací směrnice o uznávání odborných kvalifikací prostřednictvím směrnice 2013/55/EU. Doposud však neproběhla celková revize, která by odstranila aplikační problémy a legislativně technické nedostatky.
Návrh nově upravuje posouzení odborné kvalifikace získané ve státech mimo Evropskou unii, a to zejména v případech, kdy je odborná kvalifikace dokládána doklady o ukončeném vysokoškolském vzdělání, tak aby úprava byla v souladu s judikaturou Soudního dvora EU.
Ostatní problémy jsou pouze technického a legislativně technického charakteru, například byly identifikována nevyužívaná ustanovení umožňující podání žádosti o evropský profesní průkaz v listinné podobě nebo posouzení odborné kvalifikace veřejnoprávním zaměstnavatelem.
Návrh upravuje posouzení odborné kvalifikace získané ve státech mimo EU zejména v případech, kdy je odborná kvalifikace dokládána doklady o ukončeném vysokoškolském vzdělání, tak aby úprava byla v souladu s judikaturou Soudního dvora EU. Uznávání odborné kvalifikace ze států mimo EU není zatím nijak řešeno, kromě možnosti uznání dokladu o vzdělání (nostrifikace), která však v některých případech není dostatečná pro posouzení odborné kvalifikace pro výkon regulovaného povolání. Možnost posouzení odborné kvalifikace ze států mimo EU se bude opět vztahovat pouze na osoby uvedené v § 1 odst. 2.
Návrh dále obsahuje upřesnění, že se nevztahuje na činnosti spojené s výkonem veřejné moci. Zde se jedná o vyjasnění rozsahu zákona, aby nedocházelo ke zbytečnému podávání žádostí o uznání odborné kvalifikace pro povolání například soudce, státního zástupce apod.
Dále je navrhováno zrušit možnost podání žádostí o evropský profesní průkaz v listinné podobě. Vzhledem k tomu, že celé řízení o vydání evropského profesního průkazu je vedeno elektronicky, jeví se toto ustanovení jako nadbytečné. Zda bude tato možnost uchazečům dána je směrnicí ponecháno na členských státech. Dále je navrhováno zrušení možnosti posouzení odborné kvalifikace veřejnoprávním zaměstnavatelem. Tato možnost není v praxi využívána a není ani žádoucí, neboť může vést v nejednotnost rozhodovací praxe a narušení ochrany veřejného zájmu, pro který byla regulace dané činnosti přijata.
Platné znění zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.
Navrhovaná úprava podle mého hodnocení nesnižuje přímo požadavky českých předpisů na odbornou způsobilost pracovníků VTZ, ale mění mechanismus, jakým se může zahraniční odborná kvalifikace posoudit a uznat jako způsobilost k výkonu regulované činnosti v ČR.
Možné dopady návrhu zákona na oblast vyhrazených technických zařízení
Pro oblast VTZ je důležité, že zákon pracuje s ochranou života, zdraví a majetku jako s veřejným zájmem, který musí uznávací orgán při posuzování kvalifikace respektovat. To je podstatné například u revizních techniků, osob provádějících montáže, opravy, revize a zkoušky VTZ.
1. Významnější možnost individuálního uznávání zahraniční kvalifikace
Zásadní změnu vidím v nově formulovaném § 17. U dokladů, které standardním podmínkám zákona nevyhovují – typicky mohou pocházet ze třetích států – má uznávací orgán porovnávat skutečné znalosti a dovednosti uchazeče s českými požadavky.
Nové znění navíc počítá i s držitelem kvalifikace čtvrtého nebo pátého stupně, který nesplňuje standardní podmínky § 3 odst. 1 písm. b).
Pro VTZ to může v praxi znamenat větší prostor pro pracovníky například z Ukrajiny či dalších třetích zemí, aby jejich odborná kvalifikace nebyla odmítnuta pouze proto, že jejich vzdělávací či kvalifikační systém není totožný s českým.
2. Současně jsou zavedeny určité „bezpečnostní brzdy“
Nový § 17 není automatickým uznáváním zahraničních kvalifikací. Pokud existuje podstatný rozdíl mezi kvalifikací uchazeče a kvalifikací požadovanou v ČR, nastupují další mechanismy.
Zvlášť důležité je, že žádost má být zamítnuta, pokud by odstranění rozdílů fakticky vyžadovalo absolvování celého českého programu vzdělávání a odborné přípravy nebo pokud je rozdíl mezi českou a zahraniční kvalifikací větší než jeden kvalifikační stupeň. V ostatních případech lze uložit kompenzační opatření.
Z pohledu VTZ je toto ustanovení pozitivní: nemělo by být možné překlenout zásadní nedostatek odborného vzdělání pouze krátkou doplňující zkouškou.
3. Větší význam adaptačního období a rozdílových zkoušek
Kompenzačními opatřeními jsou především adaptační období a rozdílová zkouška. Návrh umožňuje v některých případech využít i kombinaci obou opatření.
Pro oblast VTZ je tento princip velmi důležitý. Zahraniční pracovník totiž může mít kvalitní technické vzdělání a dlouhou praxi, ale nemusí znát například:
- český systém VTZ podle zákona č. 250/2021 Sb.,
- příslušná nařízení vlády č. 190–194/2022 Sb.,
- rozsah odpovědnosti revizního technika,
- požadavky na revize, zkoušky a dokumentaci,
- české technické normy a návaznost na evropské normy,
- požadavky TIČR a orgánů inspekce práce.
Právě rozdílová zkouška nebo adaptační období mohou tento deficit řešit. Zákon výslovně stanoví, že rozdílová zkouška posuzuje znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné k výkonu regulované činnosti v ČR.
4. U VTZ bude mimořádně důležitá ochrana života a zdraví
Zákon umožňuje u činností, jejichž výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu regulované činnosti odbornou kvalifikaci ověřovat.
To je pro oblast VTZ zásadní. Činnosti na elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích zařízeních mají z povahy věci značný bezpečnostní význam.
Stejná logika se objevuje také u částečného přístupu k regulované činnosti. Ten může být odmítnut z naléhavých důvodů obecného zájmu, zejména kvůli možným dopadům na život, zdraví nebo bezpečnost osob.
Co to podle mě znamená konkrétně pro VTZ
Dopad bych rozdělil na dvě strany.
Pozitivní dopad: návrh může usnadnit zaměstnávání technicky kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Nebude se posuzovat pouze formální název jejich vzdělání či osvědčení, ale ve větší míře skutečný obsah znalostí, dovedností, odborné praxe a dosažené kvalifikace.
Potenciální riziko: u VTZ je mnohem důležitější než u řady jiných regulovaných profesí znalost národního bezpečnostního a právního rámce. Zahraniční technik může být například velmi zkušeným odborníkem na tlakové nádoby nebo plynová zařízení, ale to ještě automaticky neznamená, že zná rozsah povinností a odpovědnosti revizního technika podle českého práva.
Proto bude klíčové, jak přísně budou uznávací orgány posuzovat „podstatné rozdíly“ v kvalifikaci a jak budou nastavovat kompenzační opatření.
Dopad na revizní techniky VTZ
U revizních techniků bych byl při aplikaci zákona obzvlášť obezřetný. Revizní technik není pouze člověk s technickým vzděláním. Jeho činnost představuje kvalifikované bezpečnostní posouzení technického zařízení a jeho výstup – revizní zpráva – má zásadní význam pro rozhodování provozovatele o bezpečném provozu zařízení.
Proto bych za správný výklad nové úpravy považoval:
zahraniční technická kvalifikace → porovnání s českými požadavky → vyhodnocení praxe → ověření znalosti českého právního a technického prostředí → případné adaptační období / rozdílová zkouška → teprve následně plné oprávnění.
Ostatně zákon stanoví, že odborně způsobilým k výkonu regulované činnosti v ČR se uchazeč stává až na základě příslušného pravomocného rozhodnutí uznávacího orgánu.
Celkové hodnocení dopadu na oblast VTZ
Návrh nepředstavuje automatické „otevření“ českého systému odborné způsobilosti k činnostem na VTZ zahraničním pracovníkům bez kontroly kvalifikace. Spíše rozšiřuje a zpřesňuje mechanismy individuálního posuzování kvalifikací a vytváří větší prostor pro uznání skutečných znalostí, dovedností a praxe.
Pro oblast VTZ však bude rozhodující vztah zákona č. 18/2004 Sb. ke speciální právní úpravě, zejména zákonu č. 250/2021 Sb. a příslušným prováděcím nařízením vlády. Samotný zákon č. 18/2004 Sb. totiž výslovně stanoví, že se jeho ustanovení použijí tehdy, pokud zvláštní zákon neupravuje uznávání odborné kvalifikace jinak.
Pro pracovníky v oblasti VTZ tedy změna může znamenat snazší vstup kvalifikovaných osob ze zahraničí na český pracovní trh, nikoliv však automatické odstranění požadavků na odbornou způsobilost podle českých předpisů.
Za nejcitlivější otázku považuji uznávání kvalifikace zahraničních revizních techniků a osob provádějících zkoušky VTZ, protože právě zde se střetává evropský princip mobility pracovníků s vysokým veřejným zájmem na ochraně života, zdraví a majetku.
Jan Lhotský
předseda pracovní skupiny APTI pro informatiku a celoživotní vzdělávání
