Cílem implementované právní úpravy na celoevropské úrovni je stanovení pravidel pro měření, vykazování, ověřování a snižování emisí metanu v odvětví energetiky, tedy emisí z těžebního průzkumu a produkce ropy a fosilního plynu, z neaktivních vrtů, dočasně odstavených vrtů a trvale zlikvidovaných vrtů, ze sběru a zpracování fosilního plynu, přepravy plynu, distribuce a podzemního uskladňování i ze zařízení pro zkapalněný zemní plyn a dále emisí metanu z aktivních hlubinných uhelných dolů, uhelných dolů povrchových a uzavřených nebo opuštěných hlubinných uhelných dolů.
V současnosti není předmět právní úpravy obsažený v implementovaném přímo použitelném předpisu Evropské unie, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942 (dále také jen „implementované nařízení EU“), v právním řádu České republiky obsažen. Implementované nařízení systematicky upravuje monitorování emisí metanu a možnosti jejich snižování, a to v oblastech:
- průzkumu a produkce ropy a fosilního plynu a získávání a zpracování fosilního plynu,
- neaktivních vrtů, dočasně odstavených vrtů a trvale zlikvidovaných vrtů,
- přepravy a distribuce zemního plynu, podzemního skladování a provozu zařízení LNG, včetně zkapalňování a zpětného zplyňování,
- aktivních hlubinných uhelných dolů a povrchových uhelných dolů, uzavřených hlubinných uhelných dolů a opuštěných hlubinných uhelných dolů,
- dovozu ropy, zemního plynu a uhlí, tj. emise metanu vznikající mimo EU u surovin uváděných na trh EU.
Mezi hlavní povinnosti, které jsou v implementovaném nařízení stanoveny patří:
- povinnost monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu;
- zákaz přímého uvolňování nespáleného metanu do atmosféry („zákaz vypouštění“) a zákaz rutinního flérování;
- povinné zjišťování úniků metanu a opravy netěsností („kontroly LDAR“);
- požadavek transparentnosti dovozu fosilní energie a s ním spojených emisí metanu.
Aby mohlo být uvedené evropské nařízení v praxi aplikováno v České republice je nezbytné zajistit odpovídající působnost vnitrostátních orgánů, stanovit sankce za porušení povinností vyplývajících z nařízení a odstranit případné překryvy stávající vnitrostátní úpravy s implementovaným nařízením. Cílem navrhovaného zákona je tedy komplexní řešení adaptace českého právního řádu na výše citované nařízení.
Snaha EU o snižování antropogenních emisí metanu vychází především ze zjištění, že metan je mimořádně silný skleníkový plyn s výrazně vyšším potenciálem globálního oteplování nežli CO2 a jeho koncentrace v atmosféře v posledních desetiletích prudce vzrostla. Snížení emisí metanu v sektorech těžby uhlí, ropy a plynu patří k nejúčinnějším způsobům, jak globální oteplování zpomalit. Klíčové je však získat co nejpřesnější údaje o emisích metanu přímo na úrovni zdroje.
Evropská unie je závislá na dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU a tím významně přispívá i k celosvětovým emisím metanu. Proto je cílem právní úpravy mimo jiné zajistit, aby výrobci a dovozci z těchto zemí poskytovali transparentní údaje o emisích metanu souvisejících s produkcí ropy, zemního plynu a uhlí a byli nuceni své emise snižovat, nebo alespoň přesně monitorovat. Na dovozce do EU jsou proto implementovaným nařízením kladeny požadavky stran předkládání informací o emisích metanu spojených s dodávkami. Evropská komise do budoucna (od roku 2030) plánuje stanovit maximální přípustné hodnoty intenzity metanu související s produkcí uhlí, ropy a zemního plynu.
Jiných sektorů, než je popsáno výše, se návrh zákona ani implementované nařízení netýkají (tj. netýkají se emisí metanu zejména z odvětví zemědělství a odpadového hospodářství).
Vzhledem k předmětu právní úpravy se neočekávají žádné dopady návrhu zákona ve vztahu k zákazu diskriminace, resp. rovnosti mužů a žen. Návrh neobsahuje žádná ustanovení, na základě kterých by mohl být zákaz diskriminace porušen.
