V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.
Vzhledem k závažnosti smrtelných pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu, a to od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok se 70 případy.
| Rok | SÚIP | ČBÚ | Celkem |
| 2002 | 195 | 11 | 206 |
| 2003 | 179 | 20 | 199 |
| 2004 | 166 | 21 | 187 |
| 2005 | 157 | 7 | 164 |
| 2006 | 147 | 5 | 152 |
| 2007 | 182 | 6 | 188 |
| 2008 | 162 | 12 | 174 |
| 2009 | 98 | 7 | 105 |
| 2010 | 116 | 5 | 121 |
| 2011 | 114 | 11 | 125 |
| 2012 | 105 | 8 | 113 |
| 2013 | 109 | 4 | 113 |
| 2014 | 106 | 11 | 117 |
| 2015 | 122 | 9 | 131 |
| 2016 | 102 | 2 | 104 |
| 2017 | 93 | 2 | 95 |
| 2018 | 103 | 20 | 123 |
| 2019 | 92 | 3 | 95 |
| 2020 | 106 | 2 | 108 |
| 2021 | 88 | 0 | 88 |
| 2022 | 83 | 5 | 88 |
| 2023 | 74 | 3 | 77 |
| 2024 | 69 | 1 | 70 |
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za období let 2002–2024
Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat pozitivní trend pozvolného snižování počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán mezi léty 2008 a 2009, kdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022. V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v České republice k 77 smrtelných pracovním úrazům (pokles o 13 procent) a v loňském roce přišel další výrazný pokles, a to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů.
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002–2024
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů
Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Středočeském (8), Moravskoslezském (7) a Vysočině (7). Naopak pouhé dva smrtelné pracovní úrazy byly zaznamenány v krajích Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském.
| Kraj, kde k úrazu došlo | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Hl. m. Praha | 8 | 9 | 7 | 9 | 10 | 5 | 3 | 7 | 11 | 6 |
| Středočeský kraj | 17 | 10 | 15 | 21 | 12 | 9 | 11 | 6 | 3 | 8 |
| Kraj Vysočina | 7 | 4 | 7 | 6 | 7 | 7 | 3 | 4 | 4 | 7 |
| Jihočeský kraj | 4 | 8 | 7 | 8 | 6 | 8 | 7 | 9 | 10 | 4 |
| Plzeňský kraj | 13 | 10 | 5 | 5 | 2 | 11 | 8 | 7 | 3 | 5 |
| Karlovarský kraj | 3 | 2 | 2 | 3 | 2 | 2 | 2 | 4 | 1 | 2 |
| Ústecký kraj | 16 | 8 | 8 | 11 | 7 | 18 | 10 | 8 | 10 | 6 |
| Liberecký kraj | 5 | 2 | 0 | 2 | 5 | 1 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Královéhradecký kraj | 9 | 5 | 2 | 1 | 8 | 8 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Pardubický kraj | 6 | 4 | 5 | 5 | 5 | 5 | 4 | 3 | 2 | 4 |
| Jihomoravský kraj | 5 | 8 | 10 | 13 | 10 | 14 | 12 | 13 | 4 | 5 |
| Zlínský kraj | 6 | 9 | 4 | 7 | 3 | 3 | 5 | 5 | 5 | 5 |
| Olomoucký kraj | 14 | 8 | 5 | 5 | 4 | 3 | 7 | 2 | 5 | 4 |
| Moravskoslezský kraj | 4 | 11 | 12 | 23 | 7 | 8 | 8 | 13 | 10 | 7 |
| zahraničí | 14 | 6 | 6 | 4 | 7 | 6 | 2 | 3 | 1 | 3 |
| Celkem smrtelných pracovních úrazů | 131 | 104 | 95 | 123 | 95 | 108 | 88 | 88 | 77 | 70 |
Počet smrtelných pracovních úrazů v letech 2015–2024 podle místa úrazu
Zdroje smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem byly motorové silniční dopravní prostředky (15 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (7), kdy se jedná především o úrazy vzniklé při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst. Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří břemena – materiály, předměty přemísťovaná na pracovišti (6 smrtelných pracovních úrazů).
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Shodně s předchozími lety bylo v roce 2024 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru (54 úmrtí), případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (10). Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné – 6 úmrtí). V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.
| Vztah k zaměstnavateli | Rok | ||||||||
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | ||
| SÚIP | ČBÚ | ||||||||
| Zaměstnanec v pracovním poměru | 73 | 95 | 78 | 86 | 66 | 67 | 59 | 53 | 1 |
| Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr | 11 | 11 | 11 | 9 | 17 | 12 | 13 | 10 | 0 |
| Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce | 2 | 5 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.) | 9 | 12 | 6 | 12 | 5 | 9 | 5 | 6 | 0 |
| Celkem smrtelných pracovních úrazů | 95 | 123 | 95 | 108 | 88 | 88 | 77 | 70 | |
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů (60 úmrtí). Další významnou příčinou byly Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (5 úmrtí). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.
