Ing. Miroslav Brotánek
BTK Praha s.r.o.
V současné době již více jak dva roky platí nový zákon o vyhrazených technických zařízení plynových, tlakových, zdvíhacích a elektrických č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení ze dne 9. června 2021, pro zařízení se zvýšeným rizikem včetně prováděcích nařízení vlády, ale přesto není problémem při prvních provozních revizích se setkat s výchozí revizí vydané po 01.07.2024 dle vyhlášky č. 85/78 Sb. a vyhl.č.21/79 Sb. a případně i vyhl.č. 18/79 Sb.. Toto nutno podotknout, že se netýká přítomných revizních techniků a odpovědných pracovníků, neb vy máte zájem o seznamování se platnými předpisy, ale těch co se o nové předpisy do přezkoušení nezajímají.
I dnes mají revizní technici s ohledem na uvádění do provozu montážními organizacemi a to i s platným oprávněním, což je u tlakových nádob a plynovodů v nízkotlakých kotelnách a u ostatních zařízení v mnoha případech problém, lepší situace je u větších kotelen, kde montážní činnosti a uvádění do provozu provádějí zkušenější organizace. Při uvádění tlakových nádob stabilních a to včetně jednoduchých tlakových nádob, které montují topenářské a instalatérské firmy je zcela běžně bez výchozích revizí a prvních provozních.
Oblast bezpečnosti provozu technických zařízení je dosti problematická, neboť je upravena řadou právních předpisů. Některé jsou relativně nové a jiné téměř osmnáct let staré. Již jen z tohoto důvodu je značný nesoulad mezi požadavky v jednotlivých oblastech bezpečnosti provozu technických zařízení.
Nový zákon č. 250/2021 Sb. k bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, platí již dva roky a v mnohých případech je některým revizním technikům neznámý a ještě slabší je situace se zákonem č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v platném znění s povinnosti mít průvodní a provozní dokumentaci (návod výrobce, prohlášení o shodě, analýzu rizik záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole atd.). se zde souvisejícím nařízením vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Z tohoto nařízení vyplývá, že následné kontroly musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol. Pro doplnění uvádíme, že výrobci spotřebičů zpravidla 1 x ročně požadují v návodech na obsluhu provést tzv. servis spotřebiče, který může provést pouze výrobcem proškolená odborně způsobilá osoba, ale toto upřesnění je v předpisech nesnadno dohledatelné i když zcela nutné, neb se jedná o odborně způsobilou osobu.
Problémem, při provádění revizní činnosti je skutečnost dle nařízení vlády č. 191/2024 Sb. dle §15 další požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení v odst. c) jednotlivé části vyhrazeného plynového zařízení byly vodivě propojeny a chráněny proti účinkům atmosférické, statické elektřiny a atmosférickým vlivům, není-li jiným předpisem stanoveno jinak, zde si ale musíme přiznat, že toto může provádět pouze odborně způsobilý pracovník s elektro kvalifikací, resp. revizní technik hromosvodů a často je veliký problém toto získat.
Podobná situace je i nařízení vlády č. 192/2024 Sb. dle § 7 požadavky na umístění vyhrazených tlakových zařízení odst.3. tlaková nádoba může být umístěna jen na patkách, podstavcích nebo podpěrách, avšak vždy jen na základech nebo podlahách, které jsou dimenzovány i pro zatížení při tlakové zkoušce. Tlakovou nádobu je nutné uzemnit a ukotvit; tlakovou nádobu umístěnou v zemině je nutné také chránit před účinky bludných proudů.
Zaměstnavatel by měl mít ustanoveny osoby odpovědné za zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení pro zajištění provozu, ale i když tyto osoby jsou za dané úseky či zařízení jmenováni, většinou chybí jejich prokazatelné seznámení a přezkoušení se znalostí. Proškolení odpovědného pracovníka by dle obou dříve uvedených zákonů provádět pouze osoba odborně způsobilá k této činnosti.
Dalším problémem, který nechtějí provozovatelé tlakových zařízení dodržet s ohledem na vysoké finanční náklady ustanovení NV č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, které provozovatelům ukládá v Příloze č. 1 čl. 2.10. provedení servisních prohlídek tlakové a bezpečnostní výstroje. Tato povinnost není uložena revizním technikům a pokud tuto činnost vykonávají, musí to být na základě pověření provozovatele, např. smlouvou nebo v případě zaměstnanců – revizních techniků pracovní smlouvou. Vzhledem k tomu, že ustanovení pokrývá velmi různorodou škálu tlakové a bezpečnostní výstroje konkrétně pojistných ventilů, průtržných membrán jejich kombinace, řízené pojistné ventily apod., různých armatur, měřících přístrojů, elektrických a elektronických bezpečnostních systémů atd. nebylo možno stanovit detailní postupy pro jejich kontrolu, údržbu a opravy právním předpisem.
Servisní prohlídky bezpečnostní a tlakové výstroje vychází přímo z definice pojmu prohlídka, kdy se prohlídka chápe jako vizuální kontrola stavu výstroje, která je v provozním stavu, pokud je to vhodné a popř. v demontovaném a rozebraném stavu, pokud je to možné podle pokynů výrobce. Podle této definice není možno za servisní prohlídku považovat funkční zkouškou výstroje, test nastavení dovolených mezí, kontrolu nulových hodnot tlakoměrů, kalibraci přístrojů apod. a rovněž servisní prohlídka není kompletním servisem, tak jak vyplývá z odpovědi na dotaz na stránkách SÚIP. Jak uvádí i nadále pokud by mimořádně k takovému případu došlo, že by konstrukce pojistného ventilu neumožňovala mj. kontrolu, seřizování, demontáž vnitřních částí, údržbu a následné opravy potom takový pojistný ventil na vyhrazeném tlakovém zařízení je třeba vyměnit.
V případě, že nebude servis proveden, je vnitřní revize neúplná. Zákonodárce uložil provozovatelům tuto povinnost, protože tím zajišťuje ochranu tlakových celků tlakových nádob, neboť v případě pojistného ventilu se jedná o bezpečnostní výstroj proti překročení limitních hodnot tlaku a minimalizaci rizika porušení jejich integrity, jak uvádí SÚIP.
Tímto se reaguje i na doporučení výrobců bezpečnostní a tlakové výstroje (pojistných ventilů), provádět jejich kontrolu v rozebraném stavu a zjišťovat stupeň jejich poškození (např. korozí, erozí, znečištěním, popřípadě dalšími vlivy) a na základě výsledků těchto kontrol provést jejich opravu, nebo výměnu pohyblivých částí, zabroušení kuželky a sedla apod. Poté musí následovat nastavení otevíracího přetlaku a písemný záznam hodnot charakterizující nastavení pojistných ventilů.
Mezi provozní problémy patří též kvalita vody v systému nízkotlakých kotelen dle vyhl. č. 91/1993 Sb. zpracované dle zákona č. 309/2006 Sb. o bezpečnosti provozu kam byla nově přiřazena a taktéž dle NV č. 101/2005 Sb. zpracované dle zákoníku práce č. 65/1965 Sb., kde není o povinnostech kvality vody zmínka a přesto oba předpisy nejsou v plánu náhradou novým předpisem i po schválení nového zákona o vyhrazených technických zařízení,
Přitom nekvalitní resp. neupravená vody způsobuje provozní poruchy, netěsností a plošným urychleným proreznutím ploch přicházejících s ní do styku, ale zamezení průchodu
Norma ČSN 07 0711 sice předepisuje nutnost instalace úpravny vody pro kotle nad 60 kW výkonu, ale toto se nějak ztrácí v účinku a jsou potom problémy s ocelovými trubkami a stěnami především kotlů a topných těles, resp i původních ocelových tlakových nádob.
Nejenom tlaková zařízení mají své problémy s prorezivěním, ale i plynová zařízení jsou ohroženy z bezpečnosti technických zařízení za provozu.
Časovanou bombou“ je plynové potrubí v prostupech stropy v panelových domech
Na základě zkušeností z montáží stoupaček vody a kanalizace zjišťujeme, že stávající stoupačky plynu jsou ve velmi špatném stavu, a to i přesto, že samotné revize doposud byly bez závady, neb nelze fyzicky kontrolovat, neb v šachtě mnohdy po estetickým zakrytím nelze ani vyměnit plynoměr, protože otvor ve stěně je menší než plynoměr. Tento stav sledujeme dokonce i u mladších domů, a přitom jejich životnost není ještě u konce.
V čem je problém – Tyto plynové rozvody nejsou v prostupech podlažím opatřeny ochranným nátěrem a jsou ve většině případů napadeny korozí a při periodických revizích nelze zjistit stav potrubí v těchto prostupech, jelikož tam nejsou osazeny chráničky a potrubí je zabetonované.
U potrubních rozvodů je velice nebezpečným jev bludných proudů nedodržením vzdálenosti mezi kabely a potrubím, které silně urychlují korozi až úplné prorezivění potrubí, ale i tlakových nádob s povinnosti u umístěný dle NV č. 192 /2024 Sb. s ochranou před bludnými proudy.
K souladu s předpisy legislativními je nutno poukázat na § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou všechny normy při revizní činnosti pro vyhrazená zařízení závazné. Je zde nutno poukázat na nesoulad nařízení vlády a zastaralé technické normy ČSN 69 0012 a ČSN 07 0710, které již zástupci OIP a TIČR již připravili v novém znění, ale již delší dobu nejsou uvedeny dle zák.č. 22/1997 Sb. ÚNMZ do oběhu.
Jako revizní technici zabývající se touto činností jste se jistě setkali s problémy, při jejichž zhlédnutí v praxi mrazí až v zádech a říkali jste si proč já musím dělat tuto činnost. A kolikrát je toto umocněno nepřijetím Vaší revizní zprávy s negativním výsledkem se zněním „není schopno bezpečného provozu“ a to odmítnutím nutného podpisu odpovědného pracovníka, čímž je zpráva neplatná se zápisem s odpovědným pracovníkem, a tím je i odmítnuta úhrada faktury za tuto revizní činnost.
Nepříjemným problémem pro revizní techniky je skutečnost, že k mnoha předpisům jsou odborné komentáře i k dřívějším vyhl. č. 21/79 Sb. a vyhl. č. 85/78 Sb. byl výklad, ale i pro nový zákon a prováděcí nařízení vlády by prospělo, revizním technikům a odpovědným pracovníkům, kdyby byly k dispozici výkladové komentáře.