Navrhovaná právní úprava reaguje na novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE III, která zavádí do právního řádu právní úpravu a podmínky výkonu akumulace (ukládání elektřiny), agregace a flexibility. Návrh vyhlášky reflektuje probíhající proměny energetického trhu a reaguje na přijetí této novely EZ, kterou provádí zejména v souvislosti se zavedením flexibility a s nutností službu poskytování flexibility měřit takovým způsobem, aby mohla být adekvátně vyhodnocována. S ohledem na výše uvedené a v souladu se zmocněním pro tuto vyhlášku návrh vyhlášky stanovuje požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace a upravuje, kde má být elektřina podružně měřena s cílem zajistit odpovídající typy nebo způsob měření pro zjištění rozsahu poskytnuté služby (flexibility). Vyhláška tedy stanovuje pravidla pro podružné měření pro účely zohlednění aktivace flexibility, při které dochází k dodávce regulační energie, a rovněž minimální požadavky pro podružné měření nezbytné pro zohlednění aktivace obchodní flexibility. V návrhu vyhlášky se doplňují požadavky na podružná měření z hlediska granularity měření a předávání naměřených dat za vyhodnocovací interval a dále požadované rozlišení s přesností na desetinná místa, ve kterém je nutné údaje z měření poskytovat pro účely vyhodnocení ukládání elektřiny a aktivace flexibility.
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlášku vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a).
Novelou energetického zákona (zákon č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), která je pracovně označována jako LEX OZE III (dále jen „novela EZ“), byla do právního řádu zavedena právní úprava a podmínky výkonu akumulace (ukládání elektřiny), agregace a flexibility.
Návrh vyhlášky reflektuje probíhající proměny energetického trhu a reaguje na přijetí novely EZ, kterou provádí zejména v souvislosti se zavedením flexibility a s nutností službu poskytování flexibility měřit takovým způsobem, aby mohla být adekvátně vyhodnocována.
S ohledem na výše uvedené a v souladu se zmocněním pro tuto vyhlášku návrh vyhlášky stanovuje požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace a upravuje, kde má být elektřina podružně měřena s cílem zajistit odpovídající typy nebo způsob měření pro zjištění rozsahu poskytnuté služby (flexibility).
Účelem navržené úpravy ustanovení § 12a odst. 2 je pak stanovení pravidel pro podružné měření odběru, výroby, nebo dodávky elektřiny, pokud je k provozovanému elektrickému zařízení, výrobně, nebo zařízení pro ukládání elektřiny přiřazen výchozí diagram dodávky nebo odběru elektřiny pro zohlednění aktivace flexibility, u které dochází k dodávce regulační energie, a to s ohledem na skutečnost, že je měření splňující tyto podmínky využíváno provozovatelem přenosové soustavy pro vyhodnocení dodávky regulační energie a kontrolu kvality dodané regulační energie.
Zmíněnými požadavky nicméně není dotčena závaznost připojovacích podmínek stanovených ve smlouvě o připojení k distribuční soustavě, smlouvě o připojení k přenosové soustavě, v pravidlech provozovatelů soustav (Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribuční soustavy) či přímo účinných nařízení Evropské unie s dopadem do elektroenergetiky. Zároveň tím není dotčena závaznost stávajících podmínek a požadavků Pravidel pro provozování přenosové soustavy pro vyhodnocení služeb výkonové rovnováhy.
Návrh vyhlášky dále obsahuje minimální požadavky na podružná měřicí zařízení, kterými se měří elektřina pro účely poskytování obchodní flexibility potřebné pro vyrovnání odchylek, tedy rozdílu mezi předpokládanou hodnotou a skutečnou hodnotou odběru/dodávky elektřiny.
V návaznosti na novelu EZ se návrh vyhlášky doplňuje také z hlediska terminologie, a sice o nový pojem, kterým je „aktivace flexibility“.
Návrh vyhlášky dále stanovuje, v jakém rozlišení mají být poskytovány údaje z měření elektřiny relevantními účastníky trhu jak pro účely zohlednění ukládání elektřiny, tak pro zohlednění aktivace flexibility.
Pro hladký průběh roll-outu inteligentního měření, kdy na straně zákazníka se taková instalace zpravidla neobejde bez úpravy či výměny elektroměrového rozváděče podle pokynu provozovatele distribuční soustavy, se v návrhu upravuje, jak jsou podmínky pro instalaci měřicího zařízení stanoveny, pokud je provozovatel distribuční soustavy povinen instalovat měřicí zařízení pro průběhové měření (tedy pro měření typu A, B, C kategorie C1, C2 nebo C3). Pokud tyto podmínky nejsou stanoveny v samotné smlouvě o připojení, stanoví je provozovatel distribuční soustavy v souladu se smlouvou o připojení v připojovacích podmínkách. Stanovené podmínky je zákazník povinen před instalací měřicího zařízení zajistit, v opačném případě by nebylo možné měřicí zařízení instalovat.
Další úprava navazuje na plánovanou úpravu § 65i novely vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, jejíž předmětem je, že datové centrum nebude vyhodnocovat sdílení elektřiny v případech, kdy předávací místo nemá přiřazen subjekt zúčtování. Jelikož stávající úprava vyhlášky obsahuje ustanovení, podle kterého se má do výpočtu náhrady za neoprávněný odběr zohledňovat elektřina, která je sdílena, a jedná-li se o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. g) energetického zákona (tedy bez přiřazeného subjektu zúčtování), je nutné navrženou úpravou vyhlášky tyto případy vyloučit. V případě neoprávněného odběru elektřiny podle uvedeného ustanovení EZ nebude možno zohlednit sdílenou elektřinu, protože datové centrum nebude schopno sdílení vyhodnocovat.
Výše uvedené změny byly promítnuty do návrhu vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly novele EZ, a současně byly ve věcné i terminologické shodě s připravovanou novelou vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.
Stávající vyhláška o měření elektřiny zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.
Stávající vyhláškou již bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě v síti nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby a výroby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky právní úpravy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.
Právní úpravou obsaženou již ve stávající vyhlášce byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.
Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.
Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají již dnes k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování dostupnosti flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility spotřeby na straně konečných zákazníků ze sítě NN) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez průběhového měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. To by nebylo možné bez inteligentních elektroměrů. Stávající vyhláška specifikuje podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.
Ilustrační foto: Arthur Lambillotte, Unsplash
