Ing. Roman Řezáč
Technická inspekce České republiky
Hradec Králové
Úvod (anotace)
Tak jako v ČR, i ostatní státy řeší problematiku provozování technických zařízení či některých skupin technických zařízení v souladu se svými historickými zkušenostmi a podle svých zvyklostí. Ve srovnání s naším členěním vyhrazených technických zařízení některé státy EU v rámci své legislativy řeší jen některé z našich 4 druhů technických zařízení, jiné státy řeší větší skupinu zařízení; navíc vymezení druhů podle technických charakteristik pojímají různě. U unijních států je viditelná návaznost na evropskou legislativu a zdůraznění problematiky uvedení výrobku na trh[1]). Nejbližší rozdělení vyhrazených technických zařízení v rámci EU mají Slovensko, Polsko, Rumunsko, kdy dělení vyhrazených technických zařízení je stejné jako v ČR, a to na 4 druhy-tlakové, zdvíhací, elektrické a plynové.
Účelem návrhu zákona je tedy zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení v českém vnitrostátním prostředí. Při zpracování zákona byl kladen důraz na jasné stanovení základních požadavků a povinností právnických a fyzických osob, činností v rámci oprav, údržby a revizní činnosti, včetně požadavku na zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. Je zde jednoznačně a zcela jasně vymezeno postavení kontrolního orgánu (Státního úřadu inspekce práce) a tzv. pověřené organizace (v současnosti Technická inspekce České republiky).
Zásadní navrhované věcné změny se týkají zejména vymezení pojmu vyhrazené technické zařízení a členění jejich jednotlivých druhů, tedy stanovení, že se dělí na zdvihací, elektrická plynová a tlaková, dále stanovení pravidel pro odbornou způsobilost osob v této oblasti, stanovení povinnosti orgánů státní správy, vymezení povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob dotčených materií zákona, formálního zakotvení evidence odborně způsobilých osob a oprávnění, a došlo například také k vytvoření systému pravidel, jenž umožňuje úlevy v rámci vydávání oprávnění revizních techniků, kdy ve stanovených případech již oprávnění není požadováno.
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
Zákon byl schválen a nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Vláda České republiky nařizuje podle § 23 zákona č.250/2021Sb o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (dále jen zákon):
V současné době se připravuje Nařízení vlády pro tlaková zařízení. Toto nařízení stanoví
a) jaká tlaková zařízení se považují za vyhrazená a jejich zařazení do tříd,
b) bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených tlakových zařízeních, pro montáže a bezpečný provoz, umístění, opravy, prohlídky, revize a zkoušky,
c) požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních,
d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilost
Termíny a definice, členění vyhrazených tlakových zařízení
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) nádobou těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; nádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru,
b) tlakovou nádobu stabilní nádoba, která neslouží k dopravě plynů,
- neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku,
- přenosná, převozná, nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena trvale,
- přenosná, převozná, nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra.
c) nádobou k dopravě plynů (dále jen „nádoba na plyny“) nádoba sloužící k dopravě plynů od zdroje na místo spotřeby, u plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž je při teplotě + 50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 3 bar,
d) jednoduchou tlakovou nádobou nádoba vyráběná sériově podle nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových e) nádob při jejich dodávání na trh[2]), svařovaná, uzpůsobená pro vystavení vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určená k jímání vzduchu nebo dusíku, která není vystavována působení plamene, jejíž části a celky mající vliv na pevnost nádoby pod tlakem jsou vyrobeny z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzených slitin hliníku, a která se skládá z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí nebo ze dvou souosých klenutých den; nejvyšší dovolený tlak jednoduché tlakové nádoby není větší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (dále jen „součin PS.V“) není větší než 10 000 bar a nejnižší dovolená teplota není nižší než -50 °C a nejvyšší dovolená teplota není vyšší než 300 °C u nádob z oceli nebo 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku,
e) bezpečnostní výstrojí zařízení určená k ochraně vyhrazeného tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí; bezpečnostní výstroj zahrnuje zařízení jak pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová průtržná pojistná zařízení, řízené pojistné systémy, tak omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost regulační zařízení, nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, omezovače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a bezpečnostní měřicí, řídicí a regulační systémy související s bezpečností,
f) tlakovou výstrojí zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno vnitřnímu tlaku,
g) tlakem tlak vztažený k atmosférickému tlaku (přetlak), proto se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou,
h) nejvyšším pracovním tlakem nejvyšší dovolený tlak (PS) udaný výrobcem, pro který je vyhrazené tlakové zařízení navrženo; je definován pro určité místo udané výrobcem, na které jsou obvykle připojena ochranná nebo omezující zařízení,
i) objemem (V) je vnitřní objem tlakového prostoru v litrech, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvale zabudovaných vnitřních částí tlakového celku,
j) bezpečnostním součinem (PS x V) součin nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech,
k) kotlem se rozumí konstrukčně ucelená sestava vystavená působení plamene nebo jinak vytápěná s nebezpečím přehřátí teplosměnných ploch sloužící k výrobě a odběru páry a horké vody případně jiné kapaliny, ze kterých se tekutina odebírá.
l) zkouškou zkouška tlaková, těsnostní a zkoušky po opravách (stavební a tlaková),
m) sestavou několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku a alespoň jedno zařízení vystavené riziku tlaku je vyhrazené tlakové zařízení,
n) tekutinou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspensi pevných látek.
o) osobou odpovědnou za provoz vyhrazených tlakových zařízení je fyzická osoba, kterou provozovatel ustanoví již před uvedením tlakových zařízení nebo jeho sestav do provozu a která je prokazatelně seznámena s bezpečnostními předpisy, ostatními předpisy6) a provozními předpisy pro příslušné zařízení; při provozu vyhrazených tlakových zařízení může být ustanoveno i více odpovědných osob za provoz se stanovenými povinnosti ve vztahu k druhům a rozsahu vyhrazených tlakových zařízení.
Pro účely tohoto nařízení se tekutiny dělí na dvě skupiny. Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny podle jiného právního předpisu a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.
Za vyhrazená tlaková zařízení se považují nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to
a) parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“) jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; tlakovou nádobu stabilní jsou í vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí např. vytápěné elektricky jako zdravotní stelirizátory, vyvíječe páry pro potravinářství apod. a všechny ostatní vyvíječe páry o tepelném výkonu do 350 kW.
c) nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.
Za vyhrazená tlaková zařízení se nepovažují
a) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřesahuje 100,
b) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřevyšuje 100,
c) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
d) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D je menší 3d),
e) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu[3]), kterými jsou jakékoli obaly, neurčené pro opětovné použití, vyrobené z kovu – do obsahu 1000 ml; ze skla s plastovým opláštěním nebo trvale chráněné – do obsahu 220 ml; ze skla bez ochrany nebo z plastu – do obsahu 150 ml a obsahující plyn stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem s kapalinou, pastou nebo práškem nebo bez nich a opatřený uvolňovacím zařízením umožňujícím vypuštění obsahu,
f) tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu[4]), jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádoby na LPG a CNG a vodíku, jež jsou nedílnou součástí automobilu (vyjma nástaveb a nádob pro přepravu tekutin a materiálů),
g) tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál,
h) tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,
i) zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména
- motory, včetně turbín a spalovacích motorů,
- parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,
j) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,
k) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,
l) pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, např. elektrických silových kabelů a telefonních kabelů a pláště kabelů,
m) lodě, rakety, letadla a mobilní mimo pevninská zařízení a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu,
n) tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, např. pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,
o) tlumiče výfuku a sání,
p) láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití určené konečným spotřebitelům
q) sudy a jiné nádoby sloužící pro distribuci a spotřebu nápojů,
r) tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití,
s) tlaková zařízení podléhající mezinárodnímu kódu o námořní přepravě nebezpečného zboží (IMDG) a jiným právním předpisům ADR a RID[5]),
t) otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,
u) nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do 110° C,
v) tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlaku 0,5 bar.
Vyhrazená tlaková zařízení se dělí do tříd, kdy je vždy I. třída nejnebezpečnější.
Parní a kapalinové kotle s objemem větším než 10 litrů a bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahuje 100, se člení do čtyř tříd, a to
a) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h jsou zařazeny do I. třídy,
b) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW jsou zařazeny do II. třídy,
c) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně) jsou zařazeny do III. třídy,
d) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové jsou zařazeny do IV. třídy
Tlakové nádoby se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech, a to na:
a) tlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 100 bar a zároveň s objemem větším než 1000 litrů.
b) tlakové nádoby zařazené do II. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objemem větším než 10 litru a bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahujícím 100, vyjma třídy I. podle písmene a) .
Nádoby na plyny uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) se jako vyhrazená tlaková zařízení dále do tříd nezařazují. Periodické zkoušky nádob na plyny se provádí v rozsahu a v intervalech stanovených v oddílu 1.8.7 a kapitole 6.2 a 6.8 mezinárodních úmluv o přepravě nebezpečných věcí (ADR a RID) a též v nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
Součástí vyhrazených tlakových zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj.
Požadavky na úkony souvisící s činnostmi na vyhrazených tlakových zařízeních
Nařízení vlády podrobně specifikuje požadavky na montáž, opravy, umístění, uvádění do provozu a provoz vyhrazených tlakových zařízení. Součástí specifikace je povinnost vyhledávat a minimalizovat rizika spojená s provozem zařízení. Důraz je kladen na povinnost provádět pravidelné revize a zkoušky, jejichž výčet, termíny a obsahovou náplň nařízení vlády obsahuje. Revize provádí a vyhodnocuje a zkoušky řídí a vyhodnocuje revizní technik. Zkoušky po opravách parních a kapalinových kotlů a tlakových nádob stabilních podle § 6 odst. 1), písm. b) zákona č.250/2021Sb musí být u plánovaných oprav alespoň 15 dnů předem oznámeno pověřené organizaci. Úspěšnost těchto zkoušek potvrzuje na základě odborného stanoviska pověřená organizace.
Obsah revizní zprávy
Osoba, která prováděla a vyhodnotila revize nebo řídila a vyhodnotila zkoušky vyhrazeného tlakového zařízení podle § 9 odst. 1 písm. a), b) a odst. 2 písm. a) až f), vyhotoví o tomto úkonu revizní zprávu.
Každá revizní zpráva obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, případně identifikaci fyzické osoby, která revidované vyhrazené tlakové zařízení provozuje nebo bude provozovat,
b) popis a vymezení rozsahu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení,
c) jméno, podpis a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních revizního technika, který revizi/nebo zkoušku provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický
d) dokument potvrzen uznávaným elektronickým podpisem[6]),
e) určení druhu revize (pravidelná, mimořádná) a/nebo zkoušky,
f) data zahájení a ukončení revize a/nebo zkoušky, datum vypracování a předání revizní zprávy,
g) soupis použitých měřících přístrojů,
s) seznam informací použitých k provedení revize a/nebo zkoušky, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech,
h) soupis provedených úkonů (prohlídka, měření a zkoušení),
i) naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a škoda na majetku a/nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti,
j) soupis zjištěných závad s uvedením porušených ustanovení právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci6),
k) slovní vyhodnocení stavu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost, vyjádřené konstatováním, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud není, pak je součástí zprávy odůvodnění tohoto konstatování,
l) návrh opatření, za kterých může být vyhrazené tlakové zařízení se závadami v provozu,
m) potvrzení o předání revizní zprávy,
n) Datum do kdy je revize nebo zkouška podle §9 odstavec 2) písm. b) až f) platná, to je datum následné revize nebo zkoušky.
Nařízení vlády dále uvádí rozsah průvodní a provozní dokumentace, vedení záznamů o provozu zařízení a povinnost provozovatele uschovat dokumentaci po dobu provozu zařízení.
Odborná způsobilost subjektů pro činnosti na VTZ
Provádět montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení odpovídajícího druhu a rozsahu prováděných činností.
Provádět revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen revizní technici podle druhu a rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Obsluhovat kotle příslušné třídy a na daný druh paliva mohou topiči v rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Držitel osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení pro revizního technika kotlů a tlakových nádob je oprávněn provádět revize a zkoušky kotlů příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení. Držitel osvědčení topiče kotlů je oprávněn obsluhovat kotle příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení.
Požadavky na vzdělání a délka praxe na vyhrazených tlakových zařízeních pro revizní techniky a TNP zkušební techniky:
| Činnost na vyhrazeném tlakovém | Vzdělání | Praxe v oboru | |
| Revize a zkoušky | kotle I. – III. třída, tlakové nádoby I. třída | Střední vzdělání strojního, elektrotechnického nebo stavebního směru s maturitní zkouškou, | 3 roky |
| vysokoškolské vzdělání | 2 roky | ||
| kotle IV. třída, tlakové nádoby II. třída | Střední vzdělání strojního, elektrotechnického nebo stavebního směru s maturitní zkouškou, | 2 roky | |
| Periodické zkoušky tlakových nádob na plyny | Střední vzdělání strojního, elektrotechnického nebo stavebního směru s výučním listem. | 3 roky | |
| Střední vzdělání strojního, elektrotechnického nebo stavebního směru s maturitní zkouškou, | 2 roky |
Obdobně jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost topičů kotlů a pracovníků obsluhy vyhrazených tlakových zařízení.
Příloha 1 uvádí základní požadavky pro činnosti na vyhrazených tlakových zařízeních z hlediska bezpečnosti při montáži, opravě, údržbě, instalaci a provozu.
Příloha 2 obsahuje termíny revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení:
| vyhrazené tlakové zařízení | třída | provozní revize | vnitřní revize | tlaková zkouška | |
| nádoby stabilní | I. | 1x za 1 rok | 1 x za 5 let | 1 x za 10 let | |
| II. | 1 x za 1 rok | ||||
| Kotle | I. | 1 x za 3 měsíce | 1 x za 1 rok, u kotlů I. a II. třídy může být prodloužen termín na 2 roky | ||
| II. | |||||
| III. | 1 x za 6 měsíců | ||||
| IV. | |||||
Obsahem přílohy 3 jsou informace nezbytné pro provádění revizí a zkoušek a jejich náplň.
V přílohách č . 4 a 5 jsou stanoveny povinnosti provozovatelů, odpovědných osob, obsluh a revizních techniků vyhrazených tlakových zařízení.