Ing. Jiří Kottnauer
inspektor, soudní znalec
Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj
Ústí nad Labem
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jím řízené oblastní inspektoráty práce (OIP), jako orgány inspekce práce ustanovené podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v rámci kontrolní činnosti na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a bezpečnosti práce každoročně realizují kontrolní akce v souladu s ustanovením § 3 zákona o inspekci práce. Úkoly pro kontrolní činnosti mají vždy národní charakter a plní je všechny oblastní inspektoráty práce.
INSPEKCE PRÁCE – Nedílná složka systému zajišťující bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení.
Nezastupitelnost SÚIP – OIP spočívá v nezávislé kontrolní činnosti z vlastního podnětu na základě společenské objednávky nikoliv objednávky obchodní.
V souladu se zadávacími podmínkami pořádající organizace jsem povinen Vás seznámit s novou právní situací, kdy po více než 40 letech dochází k poměrně zásadním změnám při zhotovování a provozování vyhrazených technických zařízení. Od 1. července 2022 nabývá v účinnost nový zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Modernizace doposud platné právní úpravy, která v současné podobě existuje už přes čtyři desetiletí a v mnohém zastarala a nevyhovuje současnému technologickému vývoji, je velmi dobrým konsensem všech zainteresovaných stran, ať již Hospodářské komory, odborných sdružení, nejdůležitějších zainteresovaných zaměstnavatelů, sociálních partnerů a státních orgánů. Znamená přizpůsobení stávajících předpisů modernizaci a současnému rozvoji techniky, automatizace, elektronizace, digitalizace, a v neposlední řadě také snížení administrativní zátěže pro zaměstnavatele.
Dne 30. června 2021 byl zákon vydán ve Sbírce zákonů, částka č. 106 nebo také např. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-250?text=250%2F2021).
Zákon vznikal již mnoho let, až v roce 2017 se podařilo práce finalizovat a zahájit mnoho jednání a dialogů mj. s Hospodářskou komorou, zástupci Českého plynárenského svazu a jiných odborných institucí. Tvorbou textu byli pověřeni zástupci Státního úřadu bezpečnosti práce, předkladatelem bylo tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí. I když jednání byl velmi složitá, nakonec se podařilo najít kompromisní řešení a zákon byl 18. června 2021 podepsán prezidentem republiky.
V současné době se dokončují přípravné práce na tvorbě prováděcích nařízení vlády o vyhrazených plynových zařízeních a bližších podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti, v našem případě tedy i na vyhrazená plynová zařízení.
Vytvoření nové zákonné úpravy v oblasti vyhrazených plynových zařízení je v současné době aktuální v souvislosti s právními a technickými předpisy, které byly přijaty v posledních deseti letech, a které upravují zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a provozu plynových zařízení i z hlediska sjednocení dané problematiky s předpisy EU. Vytvoření nové právní úpravy, logicky předpokládá, že společně s tímto zákonným předpisem nastanou nezbytné změny i v činnosti právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti vyhrazených plynových zařízení, a že také dále dojde k naplnění nových podmínek pro jejich provoz, obsluhu a ověřování jejich technické bezpečnosti.
Zákonem č. 124/2000 Sb. ze dne 15. dubna 2000, vyšlým ve Sbírce zákonů České republiky v částce 36, byla přijata novela zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Datum účinnosti byl 1. července 2000. Novelou se uložila povinnost osobám oprávněným k výrobě, montáži, opravám a k provádění revizí a zkoušek a provozovatelům vyhrazených technických zařízení provádět tyto činnosti jen na základě platného oprávnění a osvědčení v příslušném rozsahu a provádění stanovených úkonů k zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení. Tato povinnost byla upravena ve vyhláškách Českého úřadu bezpečnosti práce (dále jen „ČÚBP“) na základě zmocnění ČÚBP vydávat předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Zároveň byla upřesněna zmocnění Ministerstva práce a sociálních věcí vydat, resp. novelizovat potřebné prováděcí vyhlášky.
Novelou měly být odstraněny zastaralá ustanovení a požadavky duplicitní ve vztahu k právní úpravě EU vztahující se na výrobky a jejich uvádění na trh, přejímané zákonem č. 22/1997 Sb., v platném znění a prováděcími nařízeními vlády.
Potřeba vydat nově předpisy o vyhrazených technických zařízeních je naléhavá proto, že činnosti vztahující se k těmto zařízením přešly z inspektorátů bezpečnosti práce na organizace státního odborného dozoru bez promítnutí této změny do příslušných vyhlášek. Naléhavost této potřeby je umocněna přijetím zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a v důsledku toho přijímaných prováděcích předpisů.
Vydání nových vyhlášek však bránil Ústavou a Listinou základních práv a svobod stanovený požadavek, že povinnosti mohou být uloženy organizacím a osobám toliko na základě zákona, což do současné doby nebylo splněno.
Vydáním nového zákona o bezpečnosti provozu VTZ a prováděcího předpisu – nařízení vlády o vyhrazených plynových zařízeních by odstranilo, kromě přežitých ustanovení z hlediska vývoje vědy a techniky, určitou právní nejistotu spojenou s aplikací letitých vyhlášek ČUBP.
Podnětem pro změny v oblasti provozu vyhrazených plynových zařízení, je mimo jiné přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy Evropského společenství (dnes předpisy Evropské unie) harmonizované podle článku 100a Smlouvy o založení EHS, posléze ve Smlouvě o fungování EU v čl. 114 o sbližování právních předpisů členských zemí.
Předkládaný návrh nařízení vlády, kterým se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví bližší podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, vychází ze zhodnocení stávajícího právního stavu a z poznatků získaných praktickou aplikací zastaralých předpisů při zajišťování bezpečnosti provozu výše uvedených technických zařízení, tj. zařízení, která při nesprávném použití, nebo nevhodném provozování, představují vysoké nebo velmi vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob.
V oblasti vyhrazených plynových zařízení jsou v současné době platné především tři stávající již dosti zastaralé vyhlášky, které byly zrušeny zákonem:
- Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v platném znění, § 179 – § 186
- Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení v platném znění
- Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti v platném znění.
V současné době jsou pro provoz a používání vyhrazených plynových zařízení k dispozici kromě vyhlášek i další předpisy ČSN, ČSN EN i Technická pravidla (TPG), které vydává Český plynárenský svaz a všechny tyto předpisy řeší buď společnou problematiku, nebo zcela samostatnou kapitolu v oblasti vyhrazených plynových zařízení.
Vzor jak má vypadat revizní zpráva, způsob vedení provozního deníku, rozsah provozního řádu je uveden v ČSN 386405, která je z roku 1988 a její změna je z roku 1999.
Technická pravidla řeší např. samostatně Bioplynové stanice nebo Čerpací stanice na propan butan nebo zemní plyn. Výše uvedená problematika nebyla ve stávajících vyhláškách z důvodu jejich neexistence v té době řešena.
Zásady a principy navrhované právní úpravy:
a) Do návrhu byly promítnuty nové poznatky vědy a techniky v oboru plynových zařízení a poznatky z prováděné kontrolní, inspekční a revizní činnosti kontrolních a inspekčních orgánů, organizací a revizních techniků.
b) Zachovat instituty – revizní technik, vydávání oprávnění a osvědčení se stávajícím systémem ověřování předpokladů a kontroly vlastní činnosti.
c) V maximální možné a rozumné míře zapracovat do návrhu legislativu EU např. v terminologii, rozsahu zařízení, v technických požadavcích na VTZ apod.
d) Základním principem bylo dodržet zásadu nenavyšovat finanční zátěž provozovatelů a opravárenských subjektů VTZ .
e) Určuje základní požadavky na bezpečnost vyhrazených plynových zařízení dosud stanovených v jiných předpisech (ČSN, ČSN EN, TPG) zapracovat do tohoto právního předpisu a zajistit tak lepší vymahatelnost povinností odpovědných osob.
f) Doplnit bližší požadavky na odbornou způsobilost právnických a podnikajících fyzických osob, které se podílí na provozu vyhrazeného plynového zařízení
Návrh
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne …………………. 2021,
o vyhrazených plynových zařízeních a bližších podmínkách k zajištění jejich bezpečnosti
Vláda České republiky nařizuje podle § 23 zákona č. 250/2021Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (dále jen zákon):
§ 1
Předmět úpravy
Nařízení vlády stanoví
- která plynová zařízení se považují za vyhrazená, a jejich zařazení do tříd a skupin.
- bližší požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vyhrazených plynových zařízeních, stanoví požadavky na zajištění bezpečnosti jejich provozu a stanoví bližší požadavky na úroveň bezpečnosti, umístění, provádění montáží a oprav, provozu, kontrol, kontrolních prohlídek, revizí, zkoušek a provozní dokumentace (dále jen „bezpečnost práce a provozu“),
- bližší požadavky na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají činnost, montáže, opravy, revize, zkoušky a plnění nádob plyny, a stanoví bližší požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti,
- bližší požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají na zařízení činnost montáže, opravy, revize, zkoušky, výkonu osoby odpovědné za provoz, obsluhy a kontroly z hlediska předepsané kvalifikace i doby odborné praxe v oboru a bližší požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti.
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení vlády se rozumí
- plynem jakákoli látka, která je při 1,013 bar a 20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bar při 50 °C. Za plyn se považuje i směs plynů splňující kritéria podle věty první,
- uvedením zařízení do provozu okamžik, kdy byl zahájen provoz zařízení po provedení předepsaných zkoušek a revizí zařízení ke zjištění jeho stavu a vlivu na okolí a na pracovní prostředí a kdy po zhodnocení dosažených výsledků bylo zařízení uznáno schopným trvalého používání a bezpečného provozu,
- průvodní technickou dokumentací soubor konstrukční, projektové dokumentace a dokumentace pro montáž a opravy vyhrazených plynových zařízení,
- místním provozním řádem dokument, který stanovuje pro místní podmínky zejména postupy pro provoz, kontrolu a údržbu zařízení a jenž je zpracován v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1),
- provozním deníkem chronologicky řazené záznamy o provozu zařízení, vedené v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1),
- osobou odpovědnou za provoz zařízení fyzická osoba, kterou určí provozovatel a která je prokazatelně seznámena s bezpečnostními předpisy pro příslušné zařízení, první odpovědnou osobu ustanoví provozovatel před uvedením zařízení nebo jeho části do provozu,
- zařízením pro vypouštění hasebních plynů je beztlaké potrubí s otevřeným koncem,
- odbornou praxí pro revizního nebo zkušebního technika činnost při projektování, konstrukci, montáži, opravě a obsluze zařízení příslušné skupiny, a pro fyzickou osobu provádějící montáž činnost při montáži, opravě a obsluze zařízení příslušné skupiny,
- uvolnitelným objemem parametr charakterizující míru nebezpečnosti zařízení s hořlavými plyny v případě jeho havárie,
- zkušebním technikem je technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních, který vykonává činnosti podle § 10 tohoto nařízení.
§ 3
Rozdělení plynů
(1) Pro účely tohoto nařízení se plyny rozdělují podle způsobu použití na:
- topný plyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé užitkové vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce a pro pohon vozidel, pro výrobu elektrické energie,
- technický plyn, který je používán k jiným účelům než plyn topný (medicinální, potravinářský, pro chlazení, hasební a jiné způsoby využití).
Některé plyny mohou podle způsobu použití patřit jak do kategorie topných plynů, tak do kategorie plynů technických. Požadavky na montáž, opravy, zkoušky a revize konkrétního zařízení se pak řídí tím, jaký je převažující způsob použití.
(2) Pro účely tohoto nařízení se plyny rozdělují podle dalších charakteristik na
- hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní,
- dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé, žíravé, nebo jedovaté
- lehčí nebo těžší než vzduch.
——————————————————————–
- § 349 odst. 1 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
§ 4
Uvolnitelný objem
(1) Při stanovení uvolnitelného objemu se vychází z vodního objemu té části zařízení, ze které se může médium uvolnit v případě narušení jeho celistvosti. Do objemu zařízení se započítává i objem přívodních potrubí počínaje místem, kde lze průtok plynu zaručeně uzavřít. Hranici uvažované části například tvoří dva sériově instalované zabezpečovací prvky, exhaustor, dmychadlo nebo kompresor. Pokud je u jednoho zařízení instalováno více zásobníků na uskladnění plynu, stanovuje se uvolnitelný objem pro zásobník s největším objemem.
(2) Uvolnitelný objem se pro všechny druhy hořlavých plynů vyjadřuje v metrech krychlových zemního plynu za podmínek 1,013 bar a 20 °C. Z vyššího tlaku nebo jiné teploty se provede přepočet stavovou rovnicí ideálního plynu podle vztahu p*V/T=konst. Pro přepočet jiných hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu se používají převody uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
§ 5
Vymezení zařízení a jejich zařazení do skupin
(1)Za vyhrazená plynová zařízení se považují
- zařízení pro výrobu a úpravu plynů (skupina a),
- zařízení pro skladování plynů (skupina b),
- zařízení pro plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny (skupina c),
- zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů (skupina d),
- zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů (skupina e),
- zařízení pro rozvod plynů (skupina f),
- zařízení pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách, v kotelnách (skupina g),
- zařízení pro vypouštění hasebních plynů (skupina h)
(2) Za vyhrazená plynová zařízení se nepovažují
- výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čístíren odpadních vod,
- zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty,
- sklady tlakových nádob k dopravě plynů (stavební objekty), skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů, nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plyny používané jako části strojů, např. vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory apod., nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než – 10 °C, např. kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než – 10 °C, ale nižší než + 70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, např. oxid uhličitý, ethen,
- vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí samostatné právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1),
- zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů, přístrojů nebo samostatné přenosné hasicí přístroje,
- samostatně pracující kompresory, které nejsou napojeny na pevně montované potrubí plynů, vývěvy,samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, které jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení,
- rozvody medií pro měřící a regulační techniku,
- zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště,
- klimatizační zařízení,
- vzduchotechnické systémy, odtahy spalin,
- samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení (např. laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy) a outdoor/campingové vybavení,
- zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním (např. zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu),
- rozvody vzduchu do provozního přetlaku 20 barů,
- palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.
(3) Pokud zařízení svým charakterem a technickými hodnotami splňuje podmínky pro zařazení do několika skupin, je rozhodující pro zařazení základní technologická funkce zařízení. V průvodní technické dokumentaci vyhrazeného plynového zařízení musí být zároveň vždy určena hranice mezi zařazením zařízení do jednotlivých skupin.
(4) V případě pochybností, zda se jedná o vyhrazené plynové zařízení podle odst. 1 nebo při posouzení případů podle odst. 3 vydá odborné stanovisko pověřená organizace.
§ 6
Zařazení vyhrazených plynových zařízení do tříd
(1) Vyhrazenými plynovými zařízeními třídy I. jsou
- zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plyny,
- zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plyny – hořlavými, toxickými, jedovatými a žíravými s tlakem nad 4 bary, acetylen, ostatní s tlakem 20 barů a více,
- zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel,
- kompresorové stanice hořlavých plynů obsahujících kyslík s provozním tlakem nad 5 kPa (např. hutní plyny),
- kompresorové stanice hořlavých, toxických, jedovatých a žíravých plynů s tlakem nad 4 bary, ostatních plynů s tlakem 20 barů a více,
- regulační stanice s vysokým tlakem nad 4 bary,
- zařízení pro rozvod topných plynů tlakem nad 4 bary,
- zařízení pro rozvod technických plynů – hořlavých, toxických, jedovatých a žíravých s tlakem nad 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu a tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynů ostatních s tlakem 20 barů a více,
- zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem nad 3,5 MW,
- zařízení pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem nad 100 m3 hod-1,
- zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem nad 1500 m3 hod-1,
- zařízení pro spotřebu plynu spalováním ve veřejných budovách se shromaždištěm nad 200 osob (např. nemocnice, školy, nákupní centra), se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jednom prostoru,
- zařízení pro skladování toxických, jedovatých a žíravých plynů nad 5 m3,
- zařízení pro skladování inertních plynů s tlakem nad 40 bar,
- zařízení pro skladování hořlavých plynů s uvolnitelným objemem pro plynnou fázi nad 5 000 m3, pro LPG nad 20 000 m3, pro LNG nad 50 000 m3.
(2) Ostatní vyhrazená plynová zařízení, která nejsou uvedena v odstavci 2, se řadí do třídy II.
§ 7
Oprávnění
(1) Právnické a podnikající fyzické osoby mohou povádět montáž a opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění tlakových nádob a nádrží vozidel plyny jako předmět činnosti pouze na základě oprávnění vydaného podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení.
(2) Při opakovaném prověřování odborné způsobilosti pověřená organizace také ověří, jak je zpracovávána a dodávána průvodní technická dokumentace provozovateli, včetně návodů k obsluze a podkladů k provádění revizí a kontrol, a zda je upravena podle skutečného provedení, a to v rozsahu a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
§ 8
Požadavky na odbornou způsobilost revizního a zkušebního technika a ověřování jeho odborné způsobilosti
Bližší požadavky na odbornou praxi a vzdělání žadatele o vydání osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení revizního a zkušebního technika stanoví příloha č. 5 tohoto nařízení
§ 9
Činnosti zajišťované revizním technikem
(1) Revizní technik provádí revize, zkoušky a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technik vyhotovuje zprávu o revizi nebo záznam o zkoušce.
(2) Revizní technik samostatně provádí montážní práce za účelem provedení zkoušek a měření na zařízení pro rozvod plynů do 5 kPa včetně, a u spotřebičů s jednotkovým výkonem do 50 kW včetně.
(3) Revizní technik zpracovává nebo ověřuje a potvrzuje svým podpisem písemný technologický postup revize nebo zkoušky v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení.
(4) Revizní technik navrhuje na základě výsledku revize opatření k odstranění zjištěných nedostatků, včetně termínu odstranění, a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život a zdraví osob nebo majetek.
(5) Právnická a podnikající fyzická osoba oprávněná k montáži a opravám nebo k provádění revizí a zkoušek dodavatelským způsobem je povinna vést evidenci o jí provedených zkouškách a revizích.
V evidenci musí být uvedeno:
- pořadové číslo zprávy o revizi nebo zkoušce popř. záznamu o zkoušce,
- datum vystavení výše uvedených dokumentů,
- označení skupiny a umístění posuzovaného zařízení
- kopie dokumentů souvisejících se zkouškou nebo revizí.
Osoba podle věty první je povinna evidenci uchovávat po dobu minimálně 10 let.
§ 10
Činnosti zajišťované zkušebním technikem
(1) Zkušební technik smí provádět a vyhodnocovat zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě výsledku zkoušky může doporučit zkoušené vyhrazené plynové zařízení k možnému uvedení do provozu.
(2) Samostatně provádí zkušební technik zkoušky či montážní práce za účelem provedení zkoušek a měření na zařízení pro rozvod plynů do 5 kPa včetně, a dále u zařízení pro spotřebu plynů spalováním do 50 kW. U ostatních zařízení i jiných skupin je provádění a vyhodnocování zkoušek zkušebním technikem podmíněno dosažením znalostí a odborné způsobilosti v souladu s požadavky výrobců těchto zařízení (např. zkoušky hořáků spotřebičů, zkoušky kompresorů, zkoušky regulačních zařízení apod.) nebo s požadavky bezpečnostních předpisů1).
(3) Zkušební technik zpracovává písemný technologický postup zkoušky, záznam o zkoušce v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
§ 11
Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob pro montáže a opravy
Osobou odborně způsobilou k samostatnému provádění montáží a opravám na zařízení podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 5 tohoto nařízení a vlastní osvědčení o odborné způsobilosti , která absolvovala zaškolení v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na charakter práce. Požadavek na absolvování zaškolení se týká i opakovaných zkoušek odborné způsobilosti (prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení). Absolvování zaškolení v případě opakovaných zkoušek odborné způsobilosti lze splnit i systémem průběžného vzdělávání v rámci Odborného plynárenského vzdělávání, organizovaným příslušným autorizovaným společenstvem registrovaným u Hospodářské komory České republiky.
§ 12
Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob k obsluze a kontrolám
(1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení se nevyžaduje pro kontroly vyhrazených plynových zařízení a pro jejich obsluhu.
(2) Provozovatel před pověřením odborně způsobilé osoby k obsluze a kontrolám, zajistí její prokazatelné seznámení a ověření znalostí s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejícími s vyhrazeným plynovým zařízením.
(3) V případě provádění kontroly dodavatelským způsobem se za odborně způsobilou osobu považuje revizní technik, zkušební technik nebo osoba provádějící montáž vyhrazeného plynového zařízení s příslušným rozsahem osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení; v případech podle věty první se za pověření k provádění kontrol považuje objednávka kontroly provozovatelem kontrolovaného vyhrazeného plynového zařízení.
(4) Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazeného plynového zařízení podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 5 tohoto nařízení, prokazatelně zaškolená u provozovatele daného vyhrazeného plynového zařízení. Osnovu zaškolení a délku odborné praxe určí provozovatel ve spolupráci s revizním technikem zařízení s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy zařízení.
(5) Odborně způsobilá osoba k obsluze vyhrazeného plynového zařízení absolvuje ověření znalostí v rozsahu vykonávaných činností při obsluze. Ověřování znalostí obsluhy zařízení provádí revizní technik s platným osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení pro danou skupinu a podskupinu vyhrazených plynových zařízení. Ověřování znalostí obsluhy se provádí u vyhrazených plynových zařízení I. třídy minimálně jedenkrát za 3 roky, u vyhrazených plynových zařízení II. třídy minimálně jedenkrát za 5 let. O výsledku ověření znalostí obsluhy musí být učiněn záznam.
(6) V případě změny na vyhrazeném plynovém zařízení, která má vliv na provozní požadavky, případně na provozní bezpečnost, je nutno provést bezodkladně doplnění a ověření znalostí obsluhy bez ohledu na lhůty uvedené v odstavci 6.
(7) Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení, jehož jednotkový výkon je do 50 kW včetně, vyjma průmyslových tepelných zařízení a pro manipulaci s plnící koncovkou pro plnění plynů do dopravních prostředků.
§ 13
Průvodní technická dokumentace
(1)Zpracovatel konstrukční/projektové dokumentace nebo dodavatel vyhrazeného plynového zařízení ho zařazuje do třídy, skupiny a určuje hranici mezi jednotlivými skupinami v souladu s požadavky tohoto nařízení.
(2) Průvodní technická dokumentace pro montáž a opravy vyhrazených plynových zařízení obsahuje požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obsah technické dokumentace vyhrazeného plynového zařízení je stanoven v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nedělitelnou součástí technické dokumentace jsou zásady pro provádění kontrol, zkoušek a revizí.
(3) Průvodní technická dokumentace u vyhrazeného plynového zařízení slouží ke zpracování technologických postupů zkoušek a revizí, ke stanovení způsobu obsluhy, a ke zpracování místního provozního řádu a jiných provozních dokumentů, zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci1).
§ 14
Montáže a opravy
(1) Při provádění montáží a oprav zařízení musí být dodržovány právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1) a případné specifické požadavky výrobců na způsobilost osob provádějící montáž nebo opravu vyhazeného plynového zařízení.
Za montáž je považována i servisní činnost.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž vyhrazeného plynového zařízení zajišťuje
- průvodní a technickou dokumentaci v českém jazyce v souladu s požadavky na kompletnost a rozsah, stanovenými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1),
- provedení příslušných zkoušek a revizí,
- provedení revizí v případě oprav pokud to stanoví jiné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- podklady pro zpracování provozní dokumentace v českém jazyce,
- provedení prohlídky za účelem ověření kompletnosti, neporušenosti a bezpečnosti zařízení bezprostředně před jeho uvedením do provozu (spuštěním),
- proškolení osob provádějících obsluhu zařízení v souladu s požadavky výrobců jednotlivých částí zařízení.
Doklady předá právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž vyhrazeného plynového zařízení spolu s příslušnými podklady pro zpracování místního provozního řádu v souladu s požadavky a v rozsahu stanoveném právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1).
(3) K dokončené montáži nebo opravě vyhrazeného plynového zařízení právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení vede a uchovává průvodní technickou dokumentaci po dobu 10 let v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1).
(4) U montáží a oprav vyhrazených plynových zařízení, kde hrozí riziko úniku hořlavého, toxického nebo žíravého plynu, vypracuje právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení technologický postup prací, pokud právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nestanoví jinak.
(5) Provádí-li se montáž nebo oprava na provozovaném vyhrazeném plynovém zařízení, jeho provozovatel poskytuje právnické nebo podnikající fyzické osobě provádějící montáž a opravy vyhrazených plynových zařízení dokumentaci o zařízení pro přípravu technologického postupu, provedení montáže a opravy i případné doplnění a úpravy této dokumentace související s montáží a opravou.
§ 15
Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených plynových zařízení
(1) Vyhrazené plynové zařízení lze provozovat až po provedení všech předepsaných zkoušek a revizí, prokazujících, že jeho technický stav je v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení je po dobu jeho provozu odpovědný za bezpečný spolehlivý provoz zařízení tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví osob, majetku nebo životního prostředí, a za provádění všech činností na zařízení v rozsahu a termínech stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1). Provozovatel zejména
- při uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu jmenuje osobu odpovědnou za provoz tohoto zařízení a zajistí její proškolení s ověřením znalostí,
- zajistí do jednoho měsíce od uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu vypracování místního provozního řádu v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci1), zpracovaného pro konkrétní místní pomínky,
- vede a uchovává předepsanou průvodní technickou dokumentaci, provozní dokumentaci a evidenci vyhrazeného plynového zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- vede o provozu vyhrazeného plynového zařízení příslušné záznamy (provozní deník) v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- zajistí provádění provozních revizí a kontrol vyhrazeného plynového zařízení ve lhůtách stanovených podle tohoto nařízení,
- uchovává provozní deník nejméně po dobu 10 let od provedení posledního záznamu,
- uchovává doklady o provedené kontrole vyhrazeného plynového zařízení, o pravidelném servisu, údržbě a provedené provozní revizi po dobu 10 let. Doklady o zkouškách provedených po dokončené montáži nebo rekonstrukci zařízení a výchozí revizi je nutno uchovat po celou dobu provozu zařízení,
- zajistí, aby montáž a opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení vykonávaly jen právnické a podnikající fyzické osoby s oprávněním pro danou činnost podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, a obsluhu vyhrazených plynových zařízení jen odborně způsobilé fyzické osoby,
- zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáž nebo kontrolu zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé, a ve stanovených případech jsou též držiteli platného osvědčení podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení,
- zajistí realizaci nápravných opatření a odstranění závad stanovených revizemi nebo orgány státní správy na vyhrazených plynových zařízení v průběhu jejich provozu,
- zjišťuje, analyzuje a vyhodnocuje příčiny havárií a dalších závažných událostí, k nimž došlo na vyhrazeném plynovém zařízení, a provádí nápravná a preventivní opatření.
§ 16
Další požadavky na bezpečnost provozu zařízení
(1) Zařízení se umisťují v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a požadavky výrobců nebo dovozců.
(2) Provozovatel v rámci prevence rizik zejména zajistí, aby
a) prostory, v nichž se skladují nebo upravují toxické, výbušné, hořlavé nebo hoření
podporující plyny, a prostory, v nichž se s těmito látkami zachází, byly vybaveny
pevnými svítidly odpovídajícími stanovenému prostředí; prostory podle předchozí
věty musí být na vstupu a na přístupových cestách označeny bezpečnostními
tabulkami nebo značkami v souladu s požadavky jiných právních předpisů,
b) jednotlivé části vyhrazeného plynového zařízení byly vodivě propojeny a chráněny
proti účinkům atmosferické a statické elektřiny a atmosferickým vlivům, pokudnení
jiným předpisem stanoveno jinak
- materiály použité při konstrukci a stavbě vyhrazeného plynového zařízení odpovídaly provozním podmínkám a vlastnostem plynů, s nimiž přijdou do styku; jejich vhodnost musí být doložena atestem nebo prohlášením o shodě,
- stavem vyhrazeného plynového zařízení byla zajištěna jeho pevnost a těsnost a zařízení bylo chráněno proti účinkům koroze,
- v prostorech, kde jsou provozována vyhrazené plynová zařízení, bylo zajištěno odpovídající větrání s ohledem na charakter zařízení, používanou technologii a plyn,
- vyhrazené plynové zařízení bylo podle potřeby opatřeno měřením tlaku a množství plynu,
- při skladování plynů byla stanovena a dodržována ochranná pásma, v nichž je zakázaná manipulace s otevřeným ohněm a uskladňování hořlavých a hoření podporujících látek,
- zařízení plnírny bylo umístěno v samostatných přízemních budovách, při plnění nádob plyny těžšími než vzduch nesmí být tyto prostory podsklepeny a nesmí být propojeny podzemními prostorami s jinými objekty,
- hlavní uzávěr na přívodu plynu byl umístěn na snadno přístupném a označeném místě přednostně vně objektu,
- jednotlivé úseky rozvodu plynů byly uzavíratelné s ohledem na jejich funkci v provozu a každý úsek, vyjma rozvodů v obytných prostorách, měl možnost bezpečného odvzdušnění a odplynění do volného prostoru,
- rozvody plynů při průchodu stěnami a stropy vedly v ochranných trubkách nebo v chráničkách,
- rozvody plynů nebyly vedeny výtahovými šachtami a jako průchozí pod objekty; jejich uzávěry musí být snadno přístupné a ovladatelné a musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci,
- rozvody podle druhu dopravovaných plynů byly označeny bezpečnostním označením, v případě, že by mohly být zaměněny s rozvody jiného média,
- zplodiny spalování byly odvedeny tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob,
- u zařízení, kde se pracuje s jedovatými, dráždivými, dusivými nebo žíravými plyny, byla zabezpečena dýchací technika,
- nádoby na plyn byly při plnění bezpečně zajištěny proti převržení. Připojení nádoby na plnicí zařízení musí být provedeno tak, aby byla zaručena těsnost spojení mezi připojovacím potrubím a uzavíracím ventilem nádoby.
(3) V souladu s požadavky na bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení je zakázáno plnit nádoby
- u nichž prošla lhůta periodické zkoušky,
- které nemají předepsané značení, popřípadě je nečitelné,
- které mají poškozený povrch, patky, ventily, výstroj nebo izolaci,
- které nemají předepsanou výstroj,
- které jsou určeny pro acetylén, jestliže nemají označení porézní hmoty, nebo u nichž poklesl obsah látky, ve které je acetylén rozpuštěný pod stanovenou mez.
(4) Činnosti v ochranných pásmech vyhrazených plynových zařízení lze provádět jen s písemným souhlasem provozovatele zařízení.
§ 17
Požadavky na zkoušku vyhrazeného plynového zařízení
(1) Zkouškou vyhrazeného plynového zařízení se po dokončení montáže nebo rekonstrukce zjišťuje, zda jeho stav odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Zkoušku vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení. Osoba podle věty první určí fyzickou osobu, která zkoušku řídí a odpovídá za vypracování písemné zprávy (záznamu) o průběhu a výsledku zkoušky. Osoba podle věty první dále písemně oznámí pověřené organizaci alespoň 15 dnů předem místo a dobu provádění zkoušky vyhrazených plynových zařízení I. třídy podle tohoto nařízení.
(3) Před zahájením zkoušky revizní nebo zkušební technik vypracuje písemný technologický postup zkoušky, který obsahuje zejména
- rozsah zkoušky,
- popis prováděných úkonů, včetně použití příslušné měřicí techniky,
- nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění zkoušky,
- podmínky, za kterých je shledána zkouška úspěšnou.
Pro vyhrazené plynové zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup zkoušky.Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu zkoušky na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící zkoušku před zahájením zkoušky zajistí
- vymezení a zřetelné označení nebezpečného prostoru,
- aby se v nebezpečném prostoru nezdržovaly v průběhu zkoušky nepovolané osoby,
- aby se osoby pověřené prováděním zkoušky zdržovaly v průběhu zkoušky na bezpečném místě stanoveném technologickým postupem,
- aby ovládací zařízení, která se v průběhu zkoušky používají, byla umístěna na bezpečném místě,
- aby připojovací potrubí a tlakové nádoby potřebné k provedení zkoušky byly předem vyzkoušeny na stanovený zkušební tlak v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- aby byla zajištěna správnost měřicích přístrojů podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(5) Jestliže zkouška zařízení nebyla úspěšná, je po odstranění zjištěných závad opakována.
(6) Platnost zkoušky je 6 měsíců, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak1).
§ 18
Požadavky na výchozí revize vyhrazených plynových zařízení
(1) Způsobilost zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje výchozí revizí.
(2) Výchozí revizi vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení. Výchozí revize se provádí před uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu. Zpráva o výsledku výchozí revize je nedílnou součástí dodávky vyhrazeného plynového zařízení. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizi. Při výchozí revizi revizní technik nehodnotí plnění požadavků požární ochrany.
(3) Výchozí revize se provádí na základě písemného technologického postupu, zpracovaného revizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří ho provádějící revizní technik svým podpisem.
(4) Technologický postup revize obsahuje zejména
- rozsah revize,
- popis prováděných úkonů,
- nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revize.
Pro zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup revize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu výchozí revize na předmětném zařízení.
(5) Při výchozí revizi se prověří zejména
- úplnost a správnost průvodní technické dokumentace zařízení,
- zda byly na vyhrazeném plynovém zařízení provedeny předepsané zkoušky, stejně jako správnost a úplnost dokladů o zkouškách,
- zda vyhrazené plynové zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům a požadavkům bezpečnosti práce na vyhrazených technických zařízeních,
- zda je vyhrazené plynové zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními,
- výsledky případných dílčích kontrol a zkoušek prováděných v průběhu montáže a kvalita montážních prací (např. kvalita provedení montáže závitových, přírubových a dalších druhů spojů potrubí, kvalita způsobu upevnění zařízení k stavebním kontrukcím),
- zda byly montážní práce provedeny osobami s předepsanou odbornou způsobilostí,
- doklady o vhodnosti a kvalitě použitých trubních materiálů, armatur, a dalších kompletačních prvků,
- u zařízení pro spalování plynu dostatečný přívod spalovacího vzduchu s ohledem na charakter vyhrazeného plynového zařízení, použitou technologii a druh plynu,
- zda byly provedeny revize i na vyhrazených zařízeních elektrických, tlakových, zdvihacích nebo jiných (např. spalinových cest), pokud jsou součástí revidovaného zařízení,
- jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem.
§ 19
Požadavky na provoz zařízení – kontroly a provozní revize
(1) Způsobilost provozovaného zařízení k dalšímu bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizí, které jsou vykonávány ve lhůtách podle přílohy č. 3 tohoto nařízení v rozsahu stanoveném tímto nařízením s výjimkou případů, na něž se vztahuje § 21 odst. 2 zákona, pokud průvodní technická dokumentace nebo místní provozní řád neurčí lhůty jiné.
(2) Povinnost provádění provozních revizí a kontrol se nevztahuje na plynové zařízení, které je v osobním užívání uživatelů bytů a vlastníků rodinných domů. Povinnost provozovat plynové zařízení v těchto případech bezpečným a spolehlivým způsobem je stanovena jiným právním předpisem2)
—————————————————————————————————————-
- § 62 odst. 2 písm. f) zákona č. č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonům (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů.
§ 20
Provozní revize
(1) Na vyhrazených plynových zařízeních, která jsou v provozu, provozovatelé zajistí provádění provozních revizí. Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích do vyhrazeného plynového zařízení nebo změně jeho instalačních podmínek, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu (např. požár, výbuch, havárie), po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.
(2) Provozní revize se provádí na základě písemného technologického postupu zpracovaného revizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří jej revizní technik provádějící revizi a opatří svým podpisem. Technologický postup revize obsahuje zejména
- rozsah revize,
- popis prováděných úkonů,
- nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revize,
- požadavky na zajištění podmínek pro provedení revize ze strany provozovatele je-li vyžadováno (např. odstavení zařízení, odplynění, provedení měření, přítomnost odborných pracovníků, apod.) s respektováním místních provozních podmínek.
Pro vyhrazené plynové zařízení stejné skupiny lze zpracovat typový technologický postup revize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu provozní revize na konkrétním vyhrazeném plynovém zařízení.
(3) Při provozní revizi se podle charakteru vyhrazeného plynového zařízení prověří zejména
- změny stavu vyhrazeného plynového zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,
- dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení během jeho provozu,
- úplnost a správnost provozní a průvodní technické dokumentace,
- funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
- funkce odtahových systémů, dostatečnost větrání, přívodu vzduchu, odsávání,
- těsnost vyhrazeného plynového zařízení,
- celková funkce vyhrazeného plynového zařízení,
- vybavení pracoviště osobními ochrannými pracovními prostředky případně podle druhu plynu a charakteru používání dýchací a oživovací technikou,
- stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
- zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,
- jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem.
(5) Provozní revize se provede do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak .
(6) V případě, že při revizi je zjištěno, že vyhrazené plynové zařízení vykazuje závady bránící jeho dalšímu bezpečnému provozu, provede revizní technik provádějící revizi písemný záznam s doporučením odpojení zařízení od zdroje energie nebo tlaku a zajištěním proti nežádoucímu připojení. Neprodleně se skutečností podle věty první seznámí osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného plynového zařízení, případně vedoucího zaměstnance provozovatele, který provede další nezbytné úkony k zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení.
(7) Po provedené provozní revizi vypracuje revizní technik revizní zprávu s údaji uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(8) Při provozní revizi revizní technik nehodnotí plnění požadavků požární ochrany.
§ 21
Kontrola zařízení
(1) Kontrolu zařízení provede osoba odborně způsobilá podle § 12 odst. 2 tohoto nařízení. Provozní revize nahrazuje provedení kontroly.
(2) Za splnění požadavků na kontrolu zařízení se považuje i pravidelný servis (např. u spotřebičů) provedený v určených termínech podle přílohy č. 3 tohoto nařízení.
(3) Pokud pro skupinu nebo podskupinu vyhrazených plynový zařízení podle § 5 tohoto nařízení není určen rozsah a předmět kontroly právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, při kontrole zařízení ověří zejména
- stav vyhrazeného plynového zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu technického zařízení,
- stav, funkce všech uzávěrů plynu a označení hlavních uzávěrů plynu,
- zda vyhrazené plynové zařízení a pracoviště, na kterém je zařízení umístěno, je vybaveno předepsanými bezpečnostními značkami,
- přístupnost vyhrazeného plynového zařízení z hlediska obsluhy,
- těsnost vyhrazeného plynového zařízení,
- působení vnějších vlivů a provozních okolností na vyhrazené plynové zařízení (např. větrání, odsávání),
- stav rozvodu plynu za hlavním uzávěrem plynu, včetně osazených regulátorů, plynoměrů a ostatních zařízení,
- přístupnost, umístění, označení a ovladatelnost uzávěru regulačních a měřicích zařízení,
- větrání prostor a technických podlaží, stav osvětlení a těsnost plynovodních prostupů, a to z hlediska požadavků bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení.
(4) Po provedené kontrole vypracuje pověřený pracovník bez zbytečného odkladu záznam o kontrole s údaji uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Kontrola musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve které uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak . Kontroly se lhůtou 3 měsíce nebo kratší musí být provedeny nejpozději v poslední den lhůty. Byly-li zjištěny při kontrole závažné nedostatky,ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz musí být odstraněny bez zbytečného odkladu po vyhotovení záznamu o kontrole.
§ 22
Harmonogram revizí a kontrol
(1) Harmonogram revizí a kontrol se vypracovává pro období následujících šesti let a jeho obsahem jsou všechny provozovaná vyhrazená plynová zařízení včetně uvedení termínů provedení revizí a kontrol.
(2) Pro stanovení termínů revizí a kontrol se při zpracování harmonogramu podle odst. 1 respektují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (normativních dokumentů, návodů výrobců).
(3) Harmonogram se průběžně doplňuje a aktualizuje.
§ 23
Účinnost
Tato nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.
Příloha č. 1
Záznam o kontrole vyhrazeného plynového zařízení
Záznam o kontrole zařízení může být proveden v provozním deníku zařízení nebo musí být jako písemný dokument zařazen a evidován v jeho provozní dokumentaci a obsahuje:
- datum kontroly,
- rozsah kontrolovaného zařízení,
- zjištěné závady a nedostatky, návrh termínu a způsobu jejich odstranění,
- jméno a podpis osoby, která provedla kontrolu, a
- pokud byla kontrolaprovedena dodavatelským způsobem, identifikační číslo osoby, bylo-li osobě přiděleno, název a sídlo právnické osoby, případně adresa místa podnikání podnikající fyzické osoby, která kontrolu provedla.
Příloha č. 2
Obsah zprávy o revizi vyhrazeného plynového zařízení
Zpráva o revizi vyhrazeného plynového zařízení obsahuje minimálně tyto údaje
- umístění vyhrazeného plynového zařízení, u provozní revize označení provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, identifikační číslo provozovatele, bylo-li mu přiděleno, jeho název a sídlo, pokud je právnickou osobou, případně jméno, adresa místa podnikání, pokud je podnikající fyzickou osobou,
- datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování, jméno revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
- druh revize (provozní, výchozí), evidenční číslo revizní zprávy,
- přesnou specifikaci, druh a technické hodnoty revidovaného vyhrazeného plynového zařízení, v případě zpracování zprávy o výchozí revizi se v části „Technické hodnoty revidovaného zařízení“ doplnění seznamu předložené dokumentace, jednoznačné konstatování, zda montáž zařízení provedla právnická nebo podnikající fyzická osoba k tomu oprávněná podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení a seznam odborně způsobilých osob s uvedením kvalifikace, které se podílely na montáži vyhrazeného plynového zařízení; součástí technických hodnot revidovaného zařízení mohou být též vložené fotografie dílčích částí revidovaného zařízení, popřípadě i výrobních štítků,
- údaje o provedeném měření, zkouškách a prohlídce vyhrazeného plynového zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů s uvedením výsledku měření,
- zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu vyhrazeného plynového zařízení, odkaz na porušený bezpečnostní předpis,
- návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
- údaje o způsobu odstranění závad zjištěných při předchozí revizi, popřípadě při kontrole vyhrazeného plynového zařízení; pokud závady a nedostatky, uvedené v předchozích záznamech a zprávách o revizích vyhrazeného plynového zařízení nebyly odstraněny, uvedou se znovu do části zprávy „Zjištěné závady a nedostatky, návrh opatření a lhůt k odstranění“,
- celkové zhodnocení revidovaného vyhrazeného plynového zařízení z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti. Celkové hodnocení nesmí být podmínečné. V případě provozní revize je třeba jednoznačně konstatovat, zda je nebo není revidované zařízení schopno bezpečného provozu. V případě výchozí revize musí být jednoznačně konstatováno, zda je revidované zařízení způsobilé k bezpečnému provozu a je možné ho do provozu uvést,
- podpis a otisk razítka revizního technika s číslem jeho osvědčení,
- v případě, že revizi provedla osoba s oprávněním podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, název a sídlo, pokud je právnickou osobou, případně jméno, adresa místa podnikání, pokud je podnikající fyzickou osobou a číslo oprávnění,
- záznam o předložených revizích elektrického, tlakového zařízení a spalinových cest, případně jiných; ve zprávě se uvedou identifikační údaje příslušných revizí (evidenční číslo, datum vystavení a jméno revizního technika),
- potvrzení o předání revizní zprávy.
Příloha č. 3
Lhůty pro provádění provozních revizí a kontrol vyhrazených plynových zařízení
Třída | Provozní revize | Kontrola |
I. | 3 roky | 1 rok |
II. | 3 roky | 1 rok |
Příloha č. 4
Rozlišovací znaky rozsahů oprávnění a osvědčení k montáži, opravám, revizím a zkouškám podle zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení
Oprávnění, osvědčení obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky:
Rozsah oprávnění a osvědčení | |
a 1 | Zařízení pro výrobu a úpravu plynných paliv |
a 2 | Zařízení pro výrobu a úpravu technických plynů |
b | Zařízení pro skladování plynů |
c 1 | Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice na plynná paliva |
c 2 | Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice na technické plyny |
c 3 | Plnění a čerpání nádrží vozidel plyny |
c 4 | Plnění tlakových nádob k dopravě plynů (platí pouze pro oprávnění k plnění tlakových nádob na plyny) |
d | Zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů |
e 1 | Kompresorové stanice |
e 2 | Regulační stanice plynu |
f 1 | Plynovody v budovách na plynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí |
f 2 | Průmyslové plynovody na plynná paliva kromě propanu, butanu a jejich směsí |
f 3 | NTL, STL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn |
f 4 | VTL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn |
f 5 | NTL, STL a VTL plynovody na propan, butan a jejich směsi |
f 6 | Rozvody technických plynů |
g 1 | Spotřebiče s výkonem pod 50 kW na plynná paliva včetně spotřebičů na vytápění nebytových prostor, mimo pecí a průmyslových tepelných zařízení |
g 2 | Kotle s výkonem 50 kW a více na plynná paliva |
g 3 | Pece a průmyslová tepelná zařízení bez omezení výkonu a spotřebiče na vytápění nebytových prostor s výkonem 50 kW a více, popř. jiné typy spotřebičů neuvedené ve skupině g1, g2 nebo g4 |
g 4 | Stabilní plynové motory ve strojovnách, kotelnách |
h | Zařízení pro vypouštění hasebních plynů |
Příloha č. 5
Nejkratší doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených plynových zařízeních ve vztahu k dosaženému minimálnímu stupni odborného vzdělání
Činnost na zařízení | Minimální stupeň vzdělání | Odborná praxe |
Obsluha | základní | odborný zácvik |
Montáže a opravy | vyučen nebo rekvalifikován v oboru mechanik plynových zařízení | praxe je součástí výuky,další zácvik se nevyžaduje |
vyučen v technickém oboru nebo úplné střední odborné technického směru nebo vysokoškolské technického směru | 1 rok | |
vyučen nebo úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání jiného než technického směru | 2 roky | |
Revize | úplné střední odborné technického směru | 2 roky |
VŠ technického směru | 1 rok | |
Zkoušky | vyučen – osvědčení pro montáže a opravy příslušné podskupiny | 3 roky |
úplné střední odborné technického směru | 1 rok | |
VŠ technického směru | 0,5 roku |
Příloha č. 6
Pro přepočet jiných než hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu se používají převody:
a) Plynné fáze
- Nizkoenergetické plyny (generátorový, kychtový a podobně) – V/4
- Středněenergetické plyny (koksárenský plyn, svítiplyn, energetický plyn, degazační plyn, vodní plyn, skládkový plyn, bioplyn, zemní plyn+vzduch a podobně) – V/2
- Vysoceenergetické plyny (směs LPG+vzduch, SNG, biomethan a podobně) – V*1
- Velmivysoceenergetické plyny ( LPG, rafinérské plyny a podobně) – V*3
- Jiné hořlavé plyny – objem se přepočte přes spalná tepla, přičemž pro zemní plyn se uvažuje 40 MJ/m3
b) Kapalné fáze
- LNG – objem LNG*650
- LPG – objem LPG(l)*750
Vysvětlivky zkratek
LNG kapalný zemní plyn
LPG kapalný ropný plyn
SNG syntetický zemní plyn
Závěr:
Jako inspektoři SÚIP-OIP vykonávající inspekci práce při provozu plynových zařízení máme možnost v praxi porovnat stav plynových zařízení. Stále se však setkáváme, k našemu zklamání, s propastným rozdílem přístupu k provozu plynových zařízení jednotlivých provozovatelů. Zákon o inspekci práce stanovuje práva a povinnosti při kontrole, ale také sankce za porušování stanovených povinností. Inspektoři pro zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví občanů, ohrožení majetku jednotlivých vlastníků, mezi které řadíme i plynová zařízení, jsou připraveni pomáhat provozovatelům najít optimální míru rizika při provozu plynových zařízení a vytvořit takové podmínky, aby plynová zařízení nepatřila mezi zařízení, která se významným způsobem podílejí na vzniku nehodových událostí a havárií. Na druhou stranu je nutné cílenou kontrolní činností, popřípadě i sankcemi eliminovat neodpovědný přístup některých vlastníků odběrných plynových zařízení, nedbalost a nedostatečnou odbornou úroveň revizních techniků a pracovníků provádějící montáže plynových zařízení.
Přeji všem účastníkům školení, aby při provozu plynových zařízení vždy optimálně eliminovali nežádoucí rizika a vytvořili tak maximální podmínky pro spolehlivý a bezpečný provoz plynových zařízení.