Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D., Mgr. Marek Kudělka, Mgr. Tereza Kudělková, Ing. Pavla Nejtková, Ing. Naděžda Vlhová, Ing. Jan Opletal
TESYDO, s.r.o.
Brno

Pokud firma výrobce (montážní firma) chce získat níže uvedená oprávnění, musí plnit stanovené základní požadavky na výrobky a technická zařízení. Musí dodržovat hlavní zásady systému řízení výroby, montáže a systému managementu kvality (systému řízení kvality).

Právním předpisem je zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb., zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o bezpečných výrobcích uváděných na trh i do provozu a Nařízení vlády ČR k jednotlivým výrobkům k posuzování jejich shody s jejich technickou bezpečností a systémem řízení výroby a kvality. Dozor provádí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Česká obchodní inspekce (ČOI), ev. jiné Úřady ČR.

Pro již provozované výrobky (v rámci oprav, údržby, rekonstrukcí nebo repasí) jsou právními předpisy zákony Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), vyhlášky Státního úřadu inspekce práce (SÚIP dříve ČÚBP) pro vyhrazená technická zařízení (tlaková, plynová, elektrická a zdvihací, včetně jejich nosných konstrukcí) aj. Právní a technické související předpisy jsou uvedeny viz níže v příloze.

Certifikace způsobilosti výrobce (montážní firmy) dle ČSN EN 1090-2 a 3 (EXC1, EXC2, EXC3 nebo EXC4, CC1, CC2 a CC3 nebo RC1, RC2 nebo RC3) – výrobce nebo montážní firma udržuje systém řízení výroby a kvality, navrhuje kovové konstrukce podle výše uvedených parametrů s hlediska jejich bezpečnosti, spolehlivosti, životnosti i celkové kvality při jejich provozu, zhotovuje (montuje) výrobky (zařízení) dle odpovídající technické i konstrukční dokumentace vyhovující dané (předepsané) výrobkové normě. Patří sem: kovové konstrukce staveb, zařízení staveb, kovové konstrukce technických zařízení, kovové konstrukce technologických zařízení a strojů, kovové konstrukce mostů, jeřábů, dopravních i zvedacích prostředků aj. Konstrukční materiály musí odpovídat předepsaným dokumentům kontroly (atestům) dle ČSN EN 10204 (2.1, 2.2, 3.1 a 3.2). Výroba (montáž probíhá dle ověřených výrobních postupů a postupů svařování WPS kvalifikovaných certifikátem WPQR. Svařování provádí kvalifikovaní svářeči např. dle ČSN EN ISO 9606-1 nebo 2 aj. Kontrolují se výrobky na základě předpisu NDT a DT zkoušek – plánu kontrol a zkoušek v souladu s výrobkovou normou a pracovníky s kvalifikací dle ČSN EN ISO 9712 (interními) a ČSN EN ISO/IEC 17025 i vystavuje o tom protokoly (záznamy). Svařování a zvláštní procesy dozoruje svářečský dozor s kvalifikací dle ČSN E ISO 14731 (interní nebo výjimečně externí). vystavuje prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech stavebního výrobku.

Certifikace systému kvality při svařování a příbuzných i souvisejících procesech dle ČSN EN ISO 3834-2, 3 a 4 – výrobce (montážní firma) pracuje podle systému řízení kvality a výroby i udržuje systém popsaný v příručce (směrnici) kvality. Provádí výrobky dle výrobního postupu nebo průvodky výrobku s danými výrobními operacemi a svařování provádí dle kvalifikovaných postupů WPS (pájení dle BPS) schválených certifikáty WPQR (BPAR). Používá atestované základní a přídavné materiály s dokumenty kontroly dle ČSN EN 10204 (2.1, 2.2, 3.1 nebo 3.2) v souladu s výrobkovou normou i provozním namáháním.

Certifikace svářečského personálu – výrobce (montážní firma) používá kvalifikovaný svářečský personál – svářeče dle ČSN EN ISO 9606-1, 2, 3, 4 nebo 5, operátory svařování (seřizovače) dle ČSN EN ISO 14732, svářeče betonářských ocelí dle ČSN EN ISO 17660-1 nebo 2, svářeče plynových potrubí dle ČSN EN 12732, páječe (operátory pájení) dle ČSN EN ISO 13585, svářeče nebo operátory pro tlaková zařízení s kvalifikací dle PED 2014/68/EU (NV č. 219/2016 Sb.) aj.

Certifikace kvalifikace postupů svařování WPS a pájení BPS certifikátem WPQR (dle ČSN EN ISO 15614-1 aj.) a BPAR (dle ČSN EN 13134) – výrobce (montážní firma) pro všechny svarové spoje nebo pájené spoje používá kvalifikované postupy svařování WPS (pájení BPS). svářeči musí mít kvalifikaci i certifikaci dle výše uvedených norem (předpisů). Svařování musí dozorovat jmenovaný svářečský dozor (I/EWE, I/EWT nebo I/EWS) dle ČSN EN ISO 14731. Svary provádí kvalifikovaní svářeči. Svary musí kontrolovat a zkoušet NDT pracovník s kvalifikací dle ČSN EN ISO 9712 a DT pracovník s kvalifikaci dle ČSN EN ISO/IEC 17025. Pro všechny rozměry svařenců (pájených dílců) – tloušťky stěn i průměry dílců musí být zpracovány jednotlivé WPS (BPS), včetně tepelného příkonu (tepelné energie) do svarového spoje.

Certifikace systému tepelného zpracování svařovaných výrobků certifikátem PWHT (Post Weld Heat Treatment) dle ČSN EN ISO 17663 a certifikace systému kvality provádění tepelného zpracování materiálů i jiných výrobků dle požadavků výrobkových norem. Provádí výrobce (montážní firma) podle zpracovaných diagramů teplota (T) a čas (t) i dodržují se pozvolné náběhové teploty a předepsané časy nárůstu teploty, teploty výdrže na teplotě i snižování teplot. Zásady pro tepelné zpracování i diagram T /˚C/ – t /min./ předepisuje svářečský dozor (I/EWE nebo I/EWT) nebo kvalifikovaný pracovník (specialista) PWHT. Postupy se protokolují, včetně provedených zkoušek (např. mikrostruktury, mikrotvrdosti aj.).

Certifikace systému povrchových úprav SuTr (Surface Treatment) dle ČSN EN ISO 14713 část 1 až 3, ČSN EN ISO 14922-1 až 4, ČSN EN ISO 12944-1 až 8, ČSN EN ISO 8501-1 až 4, ČSN EN ISO 8502-1 až 12, ČSN EN ISO 8503-1 až 5, ČSN EN ISO 8504-1 až 3, ČSN EN 13507, ČSN EN ISO 11124-1 až 4, ČSN EN ISO 11125-1 až6, ČSN EN ISO 11126-1 až 10, ČSN EN ISO 11127-1 až 7. Výrobce (montážní firma) má zavedený systém řízení kvality provádění povrchových před-úprav a úprav podle kvalifikovaných postupů. Postupy zpracovává kvalifikovaný pracovník (specialista) povrchových úprav. Postupy se dokumentují protokolem s uvedením tloušťky povlaku a archivují se.

Certifikace EU systému řízení výroby a kvality pro stavební výrobky i kovové konstrukce výrobků dle ČSN EN 1090-1 (NEPR CPR č. 305/2011, EU certifikace stavebních výrobků) je prováděná pro stanovené výrobky k posuzování shody ve stavebnictví, pro výrobky instalované na stavbách a/nebo, které jsou součástí staveb. Tzn. i kovové konstrukce strojů a zařízení instalovaných na stavbách, stavební nosné dílce a konstrukce. Posuzování shody stálosti vlastností výrobků se provádí AO/OS/NB dle modulů Prohlášení o vlastnostech základních charakteristik stavebního výrobku výrobcem: Systém 1+ – řízení výroby, zkoušky odebraných vzorků v závodě OS/NB v souladu s předepsaným plánem zkoušek, 1 – řízení výroby, zkoušky odebraných vzorků výrobcem, 2+ – výrobce provádí určení typu výrobku na základě zkoušky typu (včetně odběru vzorků), výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku, řízení výroby, zkoušky vzorků odebraných ve výrobním závodě v souladu s předepsaným plánem zkoušek, 3 – výrobce provádí řízení výroby, oznámená zkušební laboratoř určí typ výrobku na základě zkoušky typu (na základě odběru vzorků provedeného výrobcem) a 4 – výrobce provádí určení typu výrobku na základě zkoušky typu, výpočtu pro typ, tabulkových hodnot nebo popisné dokumentace výrobku, řízení výroby. Základní charakteristiky výrobků jsou: reakce na oheň, požární odolnost, chování při vnějším požáru, pohlcování hluku, emise nebezpečných látek.

Patří sem např. výrobky: kovová vrata, kovové komíny, konstrukční kovové výrobky a dílce, zařízení pro vytápění vnitřních prostor (radiátory, otopná tělesa, kotle pro domácnost), trubky a nádrže na vodu, potrubí, nádoby, stožáry, jeřábové dráhy a jeřáby, věže, schodiště, balkony, konstrukce budov a hal, konstrukce zásobníků vody a plynu, konstrukce různých staveb aj.

Základní požadavky na stavby jsou zaměřené na konečný výrobek, kterým je stavební objekt jako celek a teprve od nich se odvozují požadavky na vlastní stavební výrobky a části staveb. Základní technické charakteristiky stavebního výrobku mají vliv na základní požadavky na stavby. Základní požadavky na stavby jsou uvedeny v podobě cílů v příloze I CPR a to u všech relevantních právních předpisů (CPR 305/2011), nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a č. 215/2016 Sb. Z těchto daných požadavků lze uplatnit jeden, několik nebo všechny a musí být dodržovány během dané ekonomicky přiměřené životnosti. Základní požadavky představují základ pro přípravu mandátů a harmonizovaných technických specifikací.

Základní požadavek č. 1: Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek:

zřícení celé stavby nebo její části
větší stupeň její deformace
poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného zařízení v důsledku větší deformace nosné konstrukce
poškození neúměrné původu poškození

K prokázání shody je velmi důležité brát v úvahu trvanlivost a normy pro navrhování stavebních konstrukcí, tzv. Eurokódy.

Základní požadavek č. 2: Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce
byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře
bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby
obyvatelé mohli stavbu opustit nebo / aby mohli být jinými prostředky zachráněni
byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek

Základní požadavek č. 3: Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu ani zdraví jejich uživatelů a sousedů, neměla v průběhu celého životního cyklu nepřiměřeně významný vliv na kvalitu životního prostředí ani klimatu, a to během výstavby, používání i demolice, zejména následkem:

uvolňování toxických látek
emisí nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního ovzduší
emisí nebezpečného záření
uvolňování nebezpečných látek do podzemní vody, mořské vody, povrchové vody nebo půdy
uvolňování nebezpečných látek do pitné vody nebo látek, které mají jinak negativní dopad na pitnou vodu
nesprávného vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu
vlhkosti v částech stavby nebo na površích v rámci staveb

Základní požadavek č. 4: Bezpečnost a přístupnost při užívání staveb

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zranění výbuchem, nehod způsobených pohybujícími se vozidly a vloupáním. Zejména stavba musí být navržena a postavena tak, aby byla zohledněna přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a použitím těmito osobami. Omezuje se na riziko těžkého a bezprostředního fyzického poškození vznikajícího z různých důvodů pro osoby uvnitř nebo v blízkosti stavby. Při hodnocení přijatelnosti rizika se posuzuje závažnost nehody, pravděpodobnost jejího výskytu a možnost omezení pomocí technicky a ekonomicky přijatelných preventivních opatření.

Základní požadavek č. 5: Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby byl hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. Hlediska hluku v akustických podmínkách stavby jsou:

ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z prostoru vně stavby
ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z jiného uzavřeného prostoru
ochrana proti kročejovému (nárazovému) hluku
ochrana proti hluku z technických zařízení
ochrana proti nadměrnému hluku v poli odražených vln
ochrana okolního prostředí proti hluku ze zdrojů uvnitř stavby nebo se stavbou souvisejících

Chování staveb a výrobků z hlediska ochrany proti hluku se vyjadřuje pomocí zvukové izolace nebo přenosu zvuku nebo hladinami akustického tlaku nebo akustického výkonu.

Základní požadavek č. 6: Úspora energie a ochrana tepla

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby jejich spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavby musejí být rovněž energeticky účinné a musejí v průběhu své výstavby a odstraňování spotřebovávat co nejmenší množství energie. Tato směrnice stanoví požadavky na společnou metodu pro výpočet integrované energetické náročnosti budov zahrnující kromě tepelné izolace i další faktory jako jsou: zařízení pro vytápění, klimatizace, osvětlení, uplatňování minimálních regulačních požadavků na energetickou náročnost nových budov a velkých stávajících podstatně renovovaných budov, energetickou certifikaci budov, pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů budov a posuzování topných zařízení, jejichž kotle jsou starší 15 let.

Základní požadavek č. 7: Udržitelné využívání přírodních zdrojů

Tento požadavek je nově uveden až v CPR a jeho definice je následující:

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání
životnost staveb
použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě

Hlediska udržitelného rozvoje je třeba sledovat u výrobků od jejich návrhu pro materiály, výrobu, zabudování do stavby až po jejich likvidaci a u budov od zadání zakázky po návrh, provedení, užívání až po jejich demolici. Významné jsou přitom otázky ochrany životního prostředí a úspory energií. Trvale udržitelný rozvoj je definován jako rozvoj, který uspokojuje a potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti budoucích generací uspokojovat vlastní potřeby.

Stavební výrobky musí splňovat limity pro odpovídající kvalitu vnitřního prostředí a zároveň minimálně zatěžovat vnější životní prostředí. Dále je nutno volit vhodné zdroje energie (tzn. také s využitím obnovitelných zdrojů energie) a také uvažovat o odpovídající kvalitě výrobku po zabudování do stavby a brát v úvahu ekonomické souvislosti potřebné pro návrh, provoz a likvidaci (recyklaci).

Stavební výrobky zabudované do stavby musí respektovat požadavek vysoké funkční kvality v rámci dlouhodobé životnosti objektu. Při návrhu konstrukce a jeho optimalizaci je proto třeba posuzovat chování konstrukce v rámci celého životního cyklu a uvažovat tímto způsobem také předpokládané cykly údržby, oprav a výměn jednotlivých konstrukčních částí. K tomu je třeba sladit životnosti jednotlivých konstrukčních prvků a zajistit snadnou výměnu prvků s menší životností. Současný stav rychlého zhoršování životního prostředí vyžaduje výrazné změny technických řešení vedoucí k několikanásobnému snížení environmentálních dopadů.

Velké množství stavebních výrobků se vyrábí z ropy, tudíž mohou být recyklovány nebo použity jako zdroj energie.

Patří sem např. výrobky: vrata, stavební kování, komíny a kouřovody, výztužná a předpínací betonářská ocel, konstrukční kovové výrobky, střešní světlíky a okna, zařízení pro vytápění vnitřních prostor, trubky a nádrže aj.

Výrobní firma (montážní firma) musí mít kvalifikované postupy provádění výroby (montáže) i technologické postupy např. WPS kvalifikované certifikátem WPQR, kvalifikované svářeče např. dle ČSN EN ISO 9606-1, plány kontrol a zkoušek dokumentované protokoly, kvalifikovaný dozor svařování I/EWE, I/EWT, I/EWS, kvalifikované pracovníky NDT a DT dle ČSN EN ISO 9712 i ČSN EN ISO/IEC 17025, musí používat materiály s atesty (dokumenty kontroly). Označuje hotový výrobek štítkem. Vystavuje prohlášení o shodě stálosti vlastností výrobku aj.

Certifikace stavebních výrobků (NV č. 163/2002 Sb. a č. 215/2016 Sb.) – výrobce má zaveden systém řízení výroby a kvality a provádí výrobky dle konstrukční dokumentace (včetně statických pevnostních výpočtů) v souladu s výrobkovou normou. Používají se konstrukční materiály s atesty (dokumenty kontroly) dle ČSN EN 10204. Posuzování shody vlastností výrobku se provádí dle postupů: certifikace, certifikace bez zkoušek při dohledu, posouzení systému řízení výroby, ověření shody, posouzení shody výrobcem, posouzení shody při kusové výrobě.

Základní požadavky jsou: stanoveny stejně jako u NEPR CPR 305/2011 (viz výše).

Výrobce předepisuje plány kontrol a zkoušek, dokumentuje zkoušky a kontroly protokoly.

Patří sem např. výrobky: betonářská a předpínací výztuž, svodidla, mostní zábradlí, tlumiče nárazů, svislé dopravní značky, protihluková zařízení a stěny aj.

Kontroly a zkoušky provádí kvalifikovaní pracovníci NDT a DT dle ČSN EN ISO 9712 i ČSN EN ISO/IEC 17025. Dozor nad výrobou provádí svářečský dozor I/EWE, I/EWT nebo I/EWS. Svarové spoje provádí svářeči s požadovanou kvalifikací např. ČSN EN ISO 9606-1 nebo 2 aj. Svarové spoje jsou zhotovovány dle postupů WPS kvalifikovaných certifikátem WPQR. Vystavuje pro hotový výrobek prohlášení o shodě stálosti vlastností výrobků.

Certifikace EU tlakových zařízení (NV č. 219/2016 Sb. a PED 2014/68/EU) – výrobce (montážní firma) zhotovuje výrobky: tlaková zařízení (potrubí dle ČSN EN 13480, nádoby dle ČSN EN 13445, kotle dle ČSN EN 12952 a ČSN EN 12953 a tepelné výměníky i kondenzátory dle ČSN EN 13480 i ČSN EN 13445 a jejich tlakovou i bezpečnostní výstroj) podle zpracované dokumentace, v souladu s výše uvedenými předpisy (s pevnostními výpočty a využitím součinitele svarového spoje), zařazuje zařízení podle stanovených kategorií 0 (u potrubí), I, II, III (u potrubí) nebo I, II, III i IV (u nádob a kotlů), tj. v závislosti na pracovním tlaku PN /bar/ a na jejich objemu V /L/ (u nádob a kotlů, ev. plášťů tepelných výměníků) nebo na jmenovitém průměru DN a jmenovitém tlaku PN (u potrubí, ev. trubkových tepelných výměníků). Základní požadavky na zařízení: správný návrh a stanovení kritérií rizik, stanovení pracovních podmínek, správný návrh konstrukčních materiálů, stanovení spolehlivosti sestav zařízení, vhodná tlaková a bezpečnostní výstroj, kvalitní výroba se zavedeným systémem řízení výroby, vhodné provádění kontrol a zkoušek dílců, zařízení a sestav, vhodné návody na provoz, údržbu a diagnostiku provozu, určení specifických požadavků na potrubí, nádoby, kotle a tepelné výměníky aj. Dodržuje systém řízení kvality a výroby, zpracovává plány kontrol a zkoušek i provádí podle nich kontroly a zkoušky kvalifikovanými pracovníky s certifikací PED. Používají se konstrukční materiály kvalifikované dle PED s předepsanými atesty (dokumenty kontroly) dle ČSN EN 10204.

PMA je jednorázové odsouhlasení materiálu pro provádění tlakových zařízení a vztahuje se na ty případy, kdy chce autor návrhu tlakového zařízení z určitých důvodů použít materiál, který není popsán v EN produktových normách, tj. v EN 13480, EN 13445, EN 12952 a v EN 12953. V částech 2 těchto norem, jsou v ležatých tabulkách sepsány materiály pro účely direktivy PED (2014/68/EU) již odzkoušené a známé. Pro produktové normy usnadňují aplikování požadavků směrnice PED, ale pro určité případy nemusí postačovat. Chce-li někdo z určitého důvodu použít jiný materiál, než materiál z EN norem, např. z národních norem, jsou pak při volném trhu pro ostatní členy EU tyto materiály pro ostatní „neznámé“. Není to, ale problém, musí se však dokázat, že jeho národní specifikovaný materiál splňuje požadavky kladené v obecné podobě ve směrnici PED. PMA základního materiálu je vztaženo k atestu (dokumentu kontroly) základního materiálu, který musí být pro tlaková zařízení 3.1 dle ČSN EN 10204. PMA je vztaženo k tavbě, jejíž číslo je uvedeno na atestu základního materiálu. K tomuto účelu se vytvoří ve formuláři CABF z roku 2006 přehled materiálových vlastností daného cizího materiálu a porovnává se s požadavky PEDu. V levém sloupci se napíše to, co se požaduje v právním předpisu PED a v pravém sloupci pak jaké vlastnosti má materiál, který chcete použít. Toto se vystavuje vždy na materiál bez ohledu na tavby a jen na daný případ použití. Je-li ve firmě výrobce použit tentýž materiál současně s prvním, ale pro jiný výrobek, musí se znovu vyplnit formulář a dát příslušné autorizované (notifikované) osobě k odsouhlasení. Problémy jsou při použití materiálu pod -10˚C, kdy je třeba použít metodu z EN 13445-2 přílohy pro nárazovou práci, a dále pro použití materiálu v oblasti creepu, tj. nad provozní teplotou 450˚C.

Využívá ověřené výrobní postupy i postupy svařování WPS kvalifikované certifikáty WPQR a certifikované podle PED. Používá kvalifikované pracovníky NDT i DT dle ČSN EN ISO 9712 a ČSN EN ISO/IEC 17025 a svářeče (páječe, operátory) s kvalifikací dle PED. Posuzování shody AO/OS/NB se provádí dle modulů posuzování a v závislosti na kategorii pro vystavení EU certifikace. Kategorie I – modul A, kategorie II – modul A2, D1 a E1, kategorie III – modul B, E, C2, D, F a H, kategorie IV – modul B, D, F, G a H1. Výrobce označuje výrobek výrobním štítkem. Vystavuje pro hotový výrobek prohlášení o shodě.

Certifikace jednoduchých tlakových nádob (dle NV č. 119/2016 Sb., SPV 2014/29/EU) u výrobce se provádí posuzování shody AO/OS/NB se provádí podle modulů B, C1, C2 a C. Kategorizují se podle PS.V (součinu tlaku /bar/ a objemu /L/). Tj. PS.V > 50 bar.L nebo PS.V < nebo = 50 bar.L. Jedná se o výrobky: nádoby dle ČSN EN 286-1 až 4, ČSN EN 13445, ČSN 69 0010. Základní požadavky na tlakové nádoby jsou: správný návrh a stanovení kritérií rizik, stanovení pracovních podmínek, správný návrh konstrukčních materiálů, stanovení spolehlivosti sestav nádob, kvalitní výroba se zavedeným systémem řízení výroby, vhodné provádění kontrol a zkoušek dílců, zařízení a sestav, vhodné návody na provoz, údržbu a diagnostiku provozu, určení specifických požadavků na provoz nádob aj.Výrobce provádí jednoduché tlakové nádoby podle zpracované dokumentace v souladu s výše uvedenými předpisy (s pevnostními výpočty). Používají se předepsané konstrukční materiály s atesty (dokumenty kontroly) dle ČSN EN 10204 v souladu s výrobkovou normou. Kontrolují se a zkouší dle programu (plánu) kontrol a zkoušek (NDT a DT) uvedených ve výrobkových normách, kvalifikovanými pracovníky NDT i DT dle ČSN EN ISO 9712 a ČSN EN ISO/IEC 17025, ev. v laboratoři (zkušebně). Dozor nad svařováním a výrobou provádí svářečský dozor (I/EWE, I/EWT nebo I/EWS). Svarové spoje jsou prováděny kvalifikovanými svářeči (operátory) dle PED nebo SPV a jsou zhotovovány dle kvalifikovaných postupů WPS certifikáty WPQR. Výrobce používá ověřené výrobní postupy a dané technologie. Výrobce označuje výrobek výrobním štítkem. Vystavuje pro hotový výrobek prohlášení o shodě.

Certifikace EU přepravitelných tlakových zařízení (dle NV č. 208/2011 Sb., TPED 2010/35/EU, ADR/RID) u výrobce se provádí posuzování shody AO/OS/NB dle daných postupů posuzování shody, tj. dle těchto modulů: schválení konstrukčního typu, dohled nad výrobou a první inspekce a zkoušky, periodická inspekce a mezi-periodické inspekce, zavedení vlastní inspekční služby žadatele (možné pouze jen pro nádoby dle kap. 6.2). Jedná se o výrobky: o přepravitelná zařízení, nádoby a nádrže dle ČSN EN 14025, ČSN EN 13094, ČSN EN 12493, ČSN EN 13530, ČSN EN 14398, ČSN EN 12972 aj. Základní požadavky na zařízení jsou: správný návrh a stanovení kritérií rizik, stanovení pracovních podmínek, správný návrh konstrukčních materiálů, stanovení spolehlivosti sestav zařízení, vhodná tlaková a bezpečnostní výstroj, kvalitní výroba se zavedeným systémem řízení výroby, vhodné provádění kontrol a zkoušek dílců, zařízení a sestav, vhodné návody na provoz, údržbu a diagnostiku provozu, určení specifických požadavků na použití zařízení aj. Tlaková zařízení se provádí dle konstrukční dokumentace (včetně pevnostních výpočtů). Používají se předepsané konstrukční materiály s atesty (dokumenty kontroly) dle ČSN EN 10204. Výrobce používá ověřené výrobní postupy a postupy svařování WPS kvalifikované certifikáty WPQR. Výrobu dozoruje svářečský dozor I/EWE, I/EWT nebo I/EWS. Svary provádí svářeči (operátoři) s předepsanou kvalifikací např. dle ČSN EN ISO 9606-1 nebo 2, ČSN EN ISO 14732 aj. s certifikací PED nebo TPED. Výrobky se kontrolují a zkouší dle předepsaného plánu kontrol a zkoušek, kvalifikovanými pracovníky NDT a DT dle ČSN EN ISO 9712 i ČSN EN ISO/IEC 17025 s certifikací dle PED nebo TPED. Výrobce označuje výrobek výrobním štítkem. Vystavuje pro hotový výrobek prohlášení o shodě.

Certifikace EU strojních zařízení (dle NV č. 320/2017 Sb., NV č. 176/2008 Sb., ve znění NV č. 170/2011 Sb. a NV č. 229/2012 Sb., MD 2006/42/ES, 2009/127/ES, 2012/32/EU) u výrobce se provádí posuzování shody dle těchto modulů: posuzování shody interním řízením výroby strojního zařízení, ES přezkoušením typu a komplexním zabezpečením kvality. Základní požadavky na zařízení jsou: bezpečnost a ochrana zdraví, tj. vhodný návrh konstrukce a posouzení rizik provozu, vhodný návrh materiálů a výrobků, vhodné osvětlení, bezpečná manipulace, plnění ergonomických zásad, vhodné stanoviště obsluhy, bezpečné a spolehlivé ovládací systémy a zařízení (včetně spouštění, zastavení i nouzového, správná volba ovládacích nebo pracovních režimů, jištění při výpadku energie, ochrana před mechanickým nebezpečím – riziko ztráty stability, riziko destrukce během provozu, riziko padajících nebo vymrštěných předmětů, rizika povrchu, hran a rohů, rizika kombinovaných zařízení, rizika provozních podmínek, riziko pohybujících se částí, riziko neřízených pohybů, ochranné kryty a zařízení, riziko přívodu energie, statické elektřiny a chybné instalace, extrémní teploty, požár, výbuch, hluk, vibrace, záření (vnější, laserové), emise nebezpečných materiálů a látek, riziko zachycení ve stroji, mechanická pevnost, uklouznutí a pád, vhodná údržba zařízení, návod na provoz, údržbu a kontrolu (diagnostiku) při provozu aj.

Patří sem např. výrobky: kompresory, větrné elektrárny, čerpadla, vývěvy, ventilátory, vodní, parní a spalovací turbiny, pily, frézky, stroje na zpracování dřeva, lisy, zařízení pro zvedání osob a nákladů, zvedáky, převodová zařízení aj.

Výrobky se zhotovují dle konstrukční dokumentace (včetně pevnostních výpočtů). Používají se předepsané konstrukční materiály s atesty (dokumenty kontroly) dle ČSN EN 10204. Výrobce používá ověřené výrobní postupy a postupy svařování WPS kvalifikované certifikáty WPQR. Výrobu dozoruje svářečský dozor I/EWE, I/EWT nebo I/EWS. Svary provádí svářeči (operátoři) s předepsanou kvalifikací např. dle ČSN EN ISO 9606-1 nebo 2, ČSN EN ISO 14732. Výrobky se kontrolují a zkouší dle předepsaného plánu kontrol a zkoušek, kvalifikovanými pracovníky NDT a DT dle ČSN EN ISO 9712 i ČSN EN ISO/IEC 17025.

Hotový výrobek se označuje výrobním štítkem. Výrobce vystavuje pro hotový výrobek prohlášení o shodě.

Certifikace systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001 – firma výrobce (montážní firma) prokazuje zavedený a udržovaný systém řízení kvality.

Tato norma specifikuje požadavky na systém managementu kvality, pokud organizace (firma, společnost):

a) potřebuje prokázat svou schopnost trvale poskytovat produkty a služby, které splňují požadavky zákazníka a příslušné požadavky zákonů, předpisů a technických norem

b) má v úmyslu zvyšovat spokojenost zákazníka efektivním aplikováním tohoto systému, včetně procesů k jeho zlepšování a k prokazování shody s požadavky zákazníka i příslušnými požadavky zákonů, předpisů a technických norem.

Tuto normu mohou používat interní i externí strany. Požadavky na systém managementu kvality specifikované v této normě a požadavky na produkty i služby se vzájemně doplňují.

Tato norma využívá procesní přístup, který zahrnuje cyklus: Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej a také zvažování rizik.

Plánuj – stanov cíle systému a jeho procesů i zdroje potřebné pro dosažení výsledků v souladu s požadavky zákazníka a s politikami organizace, identifikuj rizika i příležitosti a zaměř se na ně.

Dělej – zaváděj to, co bylo naplánováno.

Kontroluj – monitoruj (a přichází-li to v úvahu) měř procesy a výsledné produkty (výrobky) i služby ve vztahu k politikám, cílům, požadavkům a plánovaným činnostem i podávej zprávy o výsledcích.

Jednej – podle potřeby přijímej opatření pro zlepšování výkonnosti systému.

Zvažování rizik je nezbytné pro vybudování efektivního systému managementu kvality.

Aby organizace vyhověla požadavkům této normy, musí plánovat a realizovat opatření pro řešení rizik a příležitostí ke zlepšení systému. Řešení jak rizik, tak příležitostí ke zlepšení vytváří základ pro zvyšování efektivnosti systému managementu kvality, dosahování lepších výsledků i předcházení negativním účinkům pro systém.

Riziko je účinek nejistoty a každá taková nejistota může mít pozitivní nebo negativní účinky.

Tento procesní přístup umožňuje organizaci (firmě, společnosti) plánovat její procesy i jejich vzájemné vazby ke kvalitě produktu (činnosti).

Cyklus umožňuje organizaci ujistit se, že jsou pro její procesy zajištěny a řízeny odpovídající zdroje, a také, že jsou stanoveny příležitosti ke zlepšování, i že se jedná podle nich. Rozeznáváme cyklus výroby a cyklus životnosti výrobku.

Zvažování rizik umožňuje organizaci určit faktory, které by mohly způsobit odchýlení jejich procesů i jejího systému managementu kvality od plánovaných výsledků. Dále zavést preventivní nástroje řízení s cílem minimalizovat negativní účinky a maximálně využít příležitosti, které nastanou pro celkové zlepšení úrovně systému.

Trvalé plnění požadavků a řešení budoucích potřeb a očekávání představuje pro organizaci ve stále dynamičtějším a složitějším prostředí výzvu k možnému zlepšení systému formou náprav, inovace, ev. reorganizace.

Základ pro tento přístup, podporující systém managementu kvality lze aplikovat na všechny procesy a na systém managementu jako celek.

Norma je použitelná ve všech organizacích (firmách, společnostech, sdruženích i u právnických a fyzických podnikajících osob).

Certifikace environmentálního systému managementu dle ČSN EN ISO 14001 – firma výrobce (montážní firma) prokazuje zavedený a udržované řízení environmentálního systému.

Tato norma specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu, které může organizace (firma, společnost) použít pro zvýšení environmentální výkonnosti. Norma je určena pro použití organizací, která se snaží řídit své environmentální odpovědnosti systematickým způsobem, který přispívá k environmentálnímu pilíři udržitelnosti.

Norma pomáhá organizaci dosáhnout zamýšlených výstupů systému environmentálního systému, který poskytuje hodnotu pro životní prostředí, pro organizaci a zainteresované strany. V souladu s environmentální politikou organizace zamýšlené výstupy systému environmentálního managementu zahrnují:

a) zvýšení environmentální výkonnosti

b) dodržování závazných povinností

c) plnění environmentálních cílů

Norma platí pro environmentální aspekty jejích činností, produktů a služeb. Tyto si organizace určí, může je buď řídit neboje může ovlivnit vzhledem k hlediskům životního cyklu. Norma neuvádí tzv. specifická kritéria požadované environmentální výkonnosti. Norma je použitelná pro zlepšení environmentálního managementu. Tvrzení o shodě s touto normou nejsou přijatelná, pokud nejsou všechny její požadavky začleněny v systému environmentálního managementu organizace a splněny bez výjimky.

Účelem této normy je poskytnout organizacím systematický rámec pro ochranu životního prostředí a reagovat na měnící se environmentální podmínky v rovnováze se sociálně-ekonomickými potřebami. Norma specifikuje požadavky, které umožňují organizaci dosahovat zamýšlených výstupů, které si stanovuje pro svůj systém environmentálního managementu.

Systematický přístup k environmentálnímu managementu může vrcholovému vedení poskytovat informace pro budování úspěchu v dlouhodobém horizontu a hledání možností přispívajících k udržitelnému rozvoji:

a) ochranou životního prostředí, a to předcházením nebo zmírňováním negativních dopadů na životní prostředí

b) zmírňováním možných nepříznivých účinků environmentálních podmínek na organizaci

c) podporou organizace při plnění závazných povinností

d) zlepšováním environmentální výkonnosti

e) řízením nebo ovlivňováním způsobu, jakým jsou produkty a služby organizace navrhovány, vytvářeny, distribuovány, spotřebovávány a likvidovány (odstraňovány) s využitím hledisek životního cyklu a jejichž pomocí lze zabránit environmentálním dopadům z nechtěného přesunu na jiné místo v rámci životního cyklu

f) dosažením finančních a provozních výhod, které mohou plynout z implementování alternativ šetrných k životnímu prostředí a upevňujících pozici organizace na trhu

g) sdělováním informací o životním prostředí relevantním zainteresovaným stranám.

Tato norma není určena k nárůstu nebo změně zákonných požadavků organizace.

Vrcholové vedení může efektivně řešit rizika a příležitosti začleněním environmentálního managementu do svých podnikatelských procesů. Také do strategie a rozhodování, jejich sladěním s ostatními podnikatelskými prioritami a začleněním environmentálního řízení podniku do celkového systému managementu.

Základ pro tento přístup, podporující systém environmentálního managementu, vychází z koncepce: Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej. To se využívá k neustálému zlepšování systému.

Norma je použitelná ve všech organizacích (firmách, společnostech, sdruženích i u právnických a fyzických podnikajících osob).

Certifikace systému bezpečnosti při práci a ochrany zdraví při práci dle ČSN ISO 45001 – firma výrobce (montážní firma) prokazuje zavedený a udržované řízení environmentálního systému.

Tato norma specifikuje požadavky na systém managementu BOZP, tak, aby organizace mohly řídit svá rizika v oblasti BOZP a zlepšovat svou výkonnost v této oblasti.

Tuto normu OHSAS může používat jakákoli organizace (firma, společnost), která má zájem:

a) vytvořit systém managementu BOZP za účelem odstranění nebo minimalizace rizik u pracovníků i dalších zainteresovaných stran, které mohou být vystaveny nebezpečím v oblasti BOZP souvisejícím s jejími činnostmi

b) implementovat a udržovat i neustále zlepšovat systém managementu BOZP

c) prokázat shodu se svou politikou BOZP, kterou vyhlásila

d) prokázat soulad s touto normou OHSAS pomocí:

1) provedeného vlastního rozhodnutí a vydání vlastního prohlášení, nebo

2) požádání o potvrzení shody zainteresovanými stranami, jako jsou zákazníci, nebo

3) požádání o potvrzení svého vlastního prohlášení stranou, která je z pohledu organizace externí stranou, nebo

4) požádání o certifikaci/registraci svého systému managementu BOZP externí organizací.

Tato norma je určena pouze k řešení BOZP.

Organizace musí vytvořit, dokumentovat, implementovat, udržovat a neustále zlepšovat systém managementu BOZP v souladu s požadavky této normy OHSAS i stanovit, jak bude plnit tyto požadavky. Organizace musí stanovit a dokumentovat rozsah svého systému managementu BOZP. Posuzování rizika se děje na základě procesu hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí, vzhledem k přiměřenosti jakéhokoli existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) jsou podmínky i faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných pracovníků (včetně dočasných pracovníků a pracovníků dodavatelů), návštěvníků nebo jiných osob na pracovišti. Na organizace se mohou vztahovat požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob při práci, které nejsou bezprostředně na pracovišti nebo jsou ovlivněny činnostmi na pracovišti.

Základ pro tento přístup, podporující systém BOZP managementu, vychází z koncepce: Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej. To se využívá k neustálému zlepšování systému.

Norma je použitelná ve všech organizacích (firmách, společnostech, sdruženích i u právnických a fyzických podnikajících osob).

Související předpisy a normy:

Zák. č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zák. č. 91/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

Zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 277/2003 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 229/2006 Sb. a č. 481/2008 Sb., č. 281/2009 Sb., kterými se mění zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (platný ode dne vstupu ČR do EU).

Zák. č. 505/1990 Sb., o metrologii, novelizovaný zák. č. 85/2015 Sb., č. 264/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb.

Nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb. a nařízení vlády č. 25/2014 Sb.

Nařízení ES č. 765/2008, požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh.

Nařízení EU č. 1025/2012, o evropské normalizaci.

Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví.

Vyhláška č. 442/2016 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování.

Zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.

Zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Zák. č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků.

Zák. č. 477/2001 Sb., o obalech.

Zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Zák. č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech.

Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 88/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

zák. č. 262/20016 Sb. ve znění zák. č. 585/2006 Sb., zákoník práce a pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích.

Zák. č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Zák. č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb. a nařízení vlády č. 198/2006 Sb.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 86/594/EHS, o hluku šířeném vzduchem vyzařovaném spotřebiči pro domácnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 200014/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vyzařování hluku zařízeními používanými ve venkovním prostoru do okolního prostředí, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/88/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady2005/88/ES, kterou se mění směrnice 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která je určena k využití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí.

Nařízení vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh (EP a R 2014/35/EU).

Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh (EP a R 2014/34/EU).

Nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh (EP a R 2014/30/EU).

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí.

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemoci z povolání.

Zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

Zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů.

Zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhl. č. 50/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 98/1982 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Vyhl. č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Vyhl. č. 18/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 97/1982 Sb., vyhl. č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 118/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 19/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 552/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a nařízení vlády č. 394/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 21/1979/Sb., ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 395/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

ČSN EN ISO 9001 – Systém managementu kvality. Požadavky.

ČSN ISO 45001 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky.

ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu. Požadavky s návodem na použití.

ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na kvalitu při svařování kovových materiálů. (Systém provádění certifikace zvláštního technologického procesu a souvisejících procesů).

ČSN EN ISO/IEC 17020 – Posuzování shody. Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci. (Systém provádění inspekcí).

ČSN EN ISO/IEC 17065 – Posuzování shody. Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby. (Systém provádění certifikace výrobků a zařízení).

ČSN EN ISO/IEC 17025 – Posuzování shody. Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. (Systém provádění kontrol a zkoušek v laboratoři a ve zkušebně, ev. na montáži).

ČSN EN ISO 17635 – Nedestruktivní zkoušení kovů. Obecná pravidla pro kovové materiály.

Obory a předpisy:

1. Konstrukce stavebních výrobků namáhané staticky, cyklicky, na únavu i dynamicky, tj. konstrukce budov, výrobních hal, mostů, sloupů, stožárů, věží, komínů, pilotů, vodohospodářských staveb, konstrukcí energetických tras, výztuží do betonu aj. /od 01.07.2013 dle NEPR č. 305/2011 /(CPR), NKPP EU č. 568/2014, NKPP EU č. 574/2014, NV č. 163/2002 Sb., NV č. 215/2016 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i zák. č. 350/2012 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic ES,EHS, NEPR, NKPP, CPR/.

2. Konstrukce tlakových zařízení – potrubí, výměníků, tlakových nádob, kotlů, nádrží, zásobníků aj., NV č. 219/2016 Sb., NV č. 119/2016 Sb., NV č. 208/2011 Sb., NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., NV č. 42/2006 Sb., NV č. 179/2001 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/68/EU, 2014/29/EU, 2009/105/ES, 87/404/EHS, 2010/35/EU, 92/42/EHS, 96/57/ES).

3. Konstrukce strojů, zdvihacích a zvedacích i dopravních zařízení, chladících zařízení – těžební, důlní, stavební, dopravní, výrobní stroje, jeřáby, zdvihací plošiny, zvedáky, výtahy aj. (dle NV č. 122/2016 Sb., č. 176/2008 Sb. a NV č. 170/2011 Sb., NV č. 229/2012 Sb., NV č. 27/2003 Sb., NV č. 127/2004 Sb., NV č. 142/2008 Sb., NV č. 179/2001 Sb., NV č. 70/2002 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výrobkových norem i evropských Směrnic 2006/42/ES, 2009/127/ES, 2012/32/EU, 95/16/ES, 96/57/ES, 2000/9/ES).

4. Konstrukce plynových zařízení – potrubí, zásobníky, hořáky, nádrže, kompresorové stanice aj. (dle NV č. 219/2016 Sb., NEPR 2016/426, NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a také výrobkových norem i evropských Směrnic 2009/142/ES, 90/396/EHS, 92/42/EHS).

5. Elektrická zařízení používána v určitých mezích napětí (dle NV č. 118/2016 Sb., prostředí s nebezpečím výbuchu. Výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (dle NV č. 117/2016 Sb.). Zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (dle NV č. 116/2016 Sb.). Tj. dle zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dle výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/35/EU, 2014/30/EU, 2014/34/EU).

Spalovací hořák

SESTAVY TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

PLNĚNÍ ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ NA PROVÁDĚNÍ VÝROBKŮ

A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH SESTAV

(Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D., Mgr. Marek Kudělka, Mgr. Tereza Kudělková, Ing. Pavla Nejtková, Ing. Naděžda Vlhová, Ing. Jan Opletal, TESYDO, s.r.o.)

Základní požadavek č. 1: Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek:

zřícení celé stavby nebo její části
větší stupeň její deformace
poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného zařízení v důsledku větší deformace nosné konstrukce
poškození neúměrné původu poškození

K prokázání shody je velmi důležité brát v úvahu trvanlivost a normy pro navrhování stavebních konstrukcí, tzv. Eurokódy.

Základní požadavek č. 2: Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce
byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře
bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby
obyvatelé mohli stavbu opustit nebo / aby mohli být jinými prostředky zachráněni
byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek

Základní požadavek č. 3: Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

uvolňování toxických látek
emisí nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního ovzduší
emisí nebezpečného záření
uvolňování nebezpečných látek do podzemní vody, mořské vody, povrchové vody nebo půdy
uvolňování nebezpečných látek do pitné vody nebo látek, které mají jinak negativní dopad na pitnou vodu
nesprávného vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu
vlhkosti v částech stavby nebo na površích v rámci staveb

Základní požadavek č. 4: Bezpečnost a přístupnost při užívání staveb

Základní požadavek č. 5: Ochrana proti hluku

ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z prostoru vně stavby
ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z jiného uzavřeného prostoru
ochrana proti kročejovému (nárazovému) hluku
ochrana proti hluku z technických zařízení
ochrana proti nadměrnému hluku v poli odražených vln
ochrana okolního prostředí proti hluku ze zdrojů uvnitř stavby nebo se stavbou souvisejících

Chování staveb a výrobků z hlediska ochrany proti hluku se vyjadřuje pomocí zvukové izolace nebo přenosu zvuku nebo hladinami akustického tlaku nebo akustického výkonu.

Základní požadavek č. 6: Úspora energie a ochrana tepla

Základní požadavek č. 7: Udržitelné využívání přírodních zdrojů

Tento požadavek je nově uveden až v CPR a jeho definice je následující:

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání
životnost staveb
použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě