Ing. Martin Neumann
Technická inspekce České republiky
Praha
Pod elektrickým zařízením si lze představit velmi široké spektrum zařízení, do daného spadají jak elektrické výrobky, tak elektrická instalace, nebo například i hromosvody. Dané můžeme dělit dále do více podrobných podskupin, například u elektrických instalací se může jednat o instalace malého napětí (např. EPS, EZS, strukturované kabeláž), kde je dané specifikováno velikostí napětí ve většině případů do 50 V střídavého napětí a u stejnosměrného napětí je hodnota o něco vyšší. V zásadě nejvíce zastoupenou skupinou u elektrických instalací je hladina nízkého napětí (například bytové instalace, průmyslové instalace, elektrické instalace v nemocnicích, ve speciálních případech, atd.). Dále by se dalo rozdělit ještě na instalace ve vysokém napětí přesahujícím 1000 V střídavého elektrického proudu, nebo například na el. instalace provedené v prostorech s nebezpečím výbuchu. Další podskupinou je dnes i ochrana před účinky atmosférické elektřiny (systémy ochrany před bleskem, ať vnější, tak i vnitřní) a takto bych mohl pokračovat dále, v tomto textu se pokusím v širším kontextu obsáhnout nejvíce důležité předpisy a normy, kterými je definována bezpečnost a její ověřování u elektrických zařízení.
Základní dělení v tomto textu provedu na dvě hlavní skupiny, na výrobky a na elektrické instalace (do tohoto si dovolím v členit i např. systém ochrany před bleskem).
Co se týká samotné bezpečnosti elektrických zařízení z pohledu výrobků, je nutné v případě uvádění elektrického výrobku v České republice dodržet zákonné předpisy národní a případně i evropské, které stanovují základní požadavky na uvedení těchto výrobku na trh na našem území.
Zde uvádím některé z hlavních předpisů zabývajících se danou problematikou:
Zákon č. 22/1997 Sb. – Zákon o technických požadavcích na výrobky
Zákon č. 90/2016 Sb. – Zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
Zákon č. 91/2016 Sb. – Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Nařízení vlády č. 117/2016 Sb. – O posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 118/2016 Sb. – Nařízení vlády o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
Vyjmenovány jsou základní zákonné požadavky, el. výrobek musí při uvedení na trh splňovat také požadavky co se týká dokumentů a některé z těchto požadavků jsou obsaženy právě ve vyjmenovaných předpisech, např. dobře známé označení CE, které deklaruje, že výrobek splňuje také bezpečnostní požadavky, které se na daný elektrický výrobek vztahují. Dále je to určitě EU prohlášení o shodě, kde výrobce deklaruje splnění jak zákonných požadavků vyjmenováních výše, dle jakých přepisů je dané zařízení vyrobeno, a i například cituje normy, ať už evropské nebo naše národní, dle kterých je konstruováno a případně i zkoušeno. Dalším důležitým dokumentem je návod v českém jazyce a dle zařízení mohou být obsaženy další dokumenty
Samozřejmě existují další právní předpisy, které se zabývají touto tématikou, například i bezpečností těchto výrobků a i případnými sankcemi za nevyhovující provedení dle předpisů ať už technických nebo právních.
Co se týká kontrol a případných udělování sankcí za nevyhovující provedení a i např. za nevyhovující dokumentaci výrobku z pohledu uvádění na trh, je dané řešeno dozorem od České Obchodní Inspekce.
Návodem od výrobce, může být i určeno jak a v jakých intervalech se má provádět kontrola, případně revize elektrických částí zařízení. Pokud není dané výrobcem specifikováno v návodu, může se vycházet z norem uvedených v EU prohlášení o shodě na daný výrobek. Pokud tedy nebude v návodu obsažena norma, případně postup kontroly nebo revize zařízení a bude uvedeno v EU prohlášení o shodě např. norma ČSN EN 60 204-1 ed.3 – bezpečnost strojních zařízení – elektrická zařízení strojů a například ČSN EN 60204-32 ed.2 – bezpečnost strojních zařízení – Požadavky na elektrická zařízení zdvihacích strojů. Z daného vyplívá, že se jedná o zdvihadlo a bude prováděna kontrola elektrických částí strojního zařízení. V těchto normách jsou pak obsaženy bližší postupy, co má daná kontrola a její výstup obsahovat. Dále zde jsou uvedeny i termíny v jakých intervalech se má elektrické zařízení daného typu kontrolovat.
Norem, které se zabývají kontrolami a revizemi na el. zařízeních je samozřejmě více, např. norma ČSN 33 1600 ed.2 – revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání, kde jsou pro změnu řešeny revize a postup revizí elektrických nářadí a spotřebičů.
Pakliže nebude k danému existovat dokumentace, je možné postupovat dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
– kterým se stanový bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; kde je v §4 bod 1 uvedeno:
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontrol zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
Dále v bodě 2 toho nařízení je uvedeno:
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis ( např. Vyhl. 18/1979 Sb., Vyhl. 19/1979 Sb. a další), popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
A poslední bod 3, kde je celkem jasně dáno:
Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.
Z výše uvedeného tedy vyplívá, že kontroly a revize se musí provádět i na zařízeních, ke kterým není dokumentace a je na provozovateli, aby dané vyřešil a mohla být provozovaná elektrická zařízení kontrolována a v případě kontrol a revizí považována za schopné bezpečného provozu. V případě výstupního dokladu kontroly nebo revize, kde budou uvedeny závady na daném zařízení co se týká elektrických částí, je opět na provozovateli, aby tyto závady odstranil, nebo provedl opatření zabraňující ohrožení zdraví uživatelů nebo škod na majetku, které by těmito neodstraněnými závadami mohli vzniknout.
V tomto zkráceném základním výkladu bych opustil tématiku elektrických výrobků, kolem daného by se mohlo přednášet a rozvést na další hodiny, ale rád bych ještě něco málo rozvedl o další a také velmi podstatné části bezpečnosti el. VTZ a to co se týká el. instalací.
Jak jsem uvedl výše, instalace můžeme dělit také do více typů, ale asi nejdůležitější, než se vůbec začnu zabývat samotnými nastavením bezpečné elektrické instalace a jejich revizí, je potřeba upozornit, že elektrickou instalaci nemůže provádět kdokoliv.
K elektrické instalaci, a to se týká i například systému ochran před bleskem, kde za normálních podmínek neprotéká žádný nebezpečný proud, ani napětí, se vážou také zákonné předpisy a nařízení vlády, zde tedy si dovolím uvést některé momentálně platné předpisy. U níže uvedených předpisů si dovolím rozvést, některé poznatky, které z nich vyplívají.
Jedná se o předpisy:
Zákon č. 174/1968 Sb. – Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
Tento zákon jednak vymezuje vyhrazená technická zařízení (tlaková, plynová, zdvihací a elektrická), dále se zde vyskytují podmínky pro žadatele o revizního technika a také jsou zde uvedeny oprávnění k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a požadavky pro udělení oprávnění se pak nachází v jednotlivých vyhláškách k tomuto zákonu.
Tento zákon by měl být nahrazen v červenci 2022 zákonem 250/2021 – o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Důležité co je potřeba uvést, že revizní technici tímto zákonem zůstávají zachováni v obdobném znění, jako u zákonu 174/1968 Sb.
Vyhl. 50/1978 Sb. – o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti (kvalifikace) pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení, nebo prací na nich (činností), projektováním těchto zařízení, řízením činnosti, nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem; dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací.
Vyhl. 73/2010 Sb. – Vyhláška o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Tato vyhláška v podstatě jediná novelizovaná z vyhlášek o VTZ, nahradila Vyhl. 20/1979 Sb., pojednává podrobněji o podmínkách bezpečnosti elektrických VTZ a zatřiďuje je do tříd a skupin. V podstatě z dané vyhlášky vyplívá dle přílohy č.2 – bod 3, u elektrických zařízení, které spadají do tříd a skupin definovaných přílohou č.1 této vyhlášky, musí být před jeho uvedením do provozu osvědčena jeho bezpečnost. Osvědčení (revizi) provádí revizní technik s platným osvědčením příslušného druhu a rozsahu. Pokud se bude jednat o třídu I. dle přílohy č.1 této Vyhlášky, v které je pět podskupin, nebude k nové elektrické instalaci stačit pouze el. výchozí revize, ale bude nutné k danému dodat i kladné odborné a závazné stanovisko, vydané organizací státního odborného dozoru
V této Vyhlášce, asi v jediné, je také stanoveno, co minimálně má obsahovat revizní zpráva elektro.
Obě jmenované vyhlášky budou novelizovány a jejich platnost je stanovena dle nového zákonu č. 250/2021 Sb. do července 2022,
Co se týká Zákonů, Nařízení vlády, Vyhlášek a dalších právních předpisů, které jsou mimochodem volně dostupné, jejich požadavky jsou obecně závazné a jejich ustanovení je potřeba dodržovat.
Dále v textu navážu normami, které sice dle zákona č. 22/1997 Sb., nejsou závazné, ale určují nám technické minimum, které musíme splnit, aby bylo možno zařízení, případně instalaci, prohlásit za bezpečnou.
Normy, které se zabývají revizemi, v některých případech se může jednat o kontroly, je celá řada. Dále v textu rozvedu některé nejdůležitější a uvedu krátký komentář, co daná norma obsahuje. Pokud je norma označena ČSN jedná se o českou technickou normu (někdy bývá označováno česká soustava norem), a pokud je norma označena ČSN EN jedná se o převzatou (harmonizovanou) evropskou normu.
Normy:
ČSN 33 1600 ed.2 – Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání
Jak jsem uvedl, elektrické výrobky, musí být již osvědčeny, že jsou bezpečné z výroby ale pokud se jedná například o nářadí a spotřebiče, které se používají např. v podnikovém provozu, je nutné je pravidelně kontrolovat. Tato norma se zabývá revizemi a kontrolami nářadí a spotřebičů. Jsou zde uvedeny třídy ochran spotřebičů a nářadí (tyto vycházejí z jiné normy), dále jsou zde uvedeny doporučené termíny těchto revizí a kontrol a také jsou zde uvedeny postupy, kterými se má bezpečnost nářadí a spotřebičů ověřovat. Jsou zde také uvedeny typy měření, jaké lze provést pro ověření bezpečnosti nářadí a spotřebičů a také jaké minimální, tak i maximální hodnoty dle typu měřené veličiny. Výstupem, zda daný elektrický spotřebič nebo nářadí jsou schopny bezpečného provozu, je revizní zpráva a v podstatě z této normy lze získat, všechny informace, co by revizní zpráva elektrického nářadí nebo spotřebiče měla obsahovat.
Pozor, občas se vyskytují revizní zprávy, které jsou na nářadí a spotřebiče, které daná norma neřeší. Zde uvedu, některá zařízení, která tato norma neřeší:
- Elektrické spotřebiče, které jsou součástí pevného rozvodu
- Zdravotnické elektrické přístroje;
- Elektrická technická zařízení používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejících;
- Elektrická zařízení do prostorů s nebezpečím výbuchu
- Strojní zařízení, svářečky
Na tyto zařízení nelze aplikovat tuto normu, na tyto zařízení existují jiné normy, podle kterých je osvědčována bezpečnost k dalšímu používání.
ČSN 33 2000-6 ed.2 – Elektrické instalace nízkého napětí – část 6: Revize
Tato norma se zabývá postupy k ověření bezpečnosti elektrické instalace, stanoví požadavky pro výchozí revize a pravidelné revize elektrické instalace.
Stanoví požadavky na výchozí revize prováděné prohlídkou a zkouškami elektrické instalace, zda byly splněny požadavky dle ostatních norem ohledně bezpečnosti elektrické instalace. Výchozí revize se provádí po dokončení nové elektrické instalace, ale i například po dokončení nového systému ochrany před bleskem, případně po doplnění, nebo rozšíření některé stávající části elektrické instalace a také při změnách stávající elektrické instalace.
Jsou zde obsaženy v kapitole 6.5 i požadavky na pravidelnou revizi elektrické instalace.
Tato norma obsahuje, mimo popisu a postupů provádění měření a kontrol v přílohách i minimální obsah revizní zprávy, který je více komplexní, než například uvedené minimální požadavky ve Vyhl. 73/2010 Sb.
ČSN 33 1500 – revize elektrických zařízení
Norma má sice v první větě uvedeno, že se jedná o základní normu pro provádění revizí, ale jedná se o normu, která se dá aplikovat na starší, již provozovaná zařízení a případně doplňující normu ČSN 33 2000-6 ed.2. Tato norma byla vydána v roce 1990 a byly postupně doplněna o čtyři změny. Jsou zde uvedeny celkem podrobně rozvedeny požadavky ohledně výchozích i pravidelných revizí, včetně uvedení doporučených lhůt provádění revizí. Je zde uveden i seznam podkladů pro revizní zprávu a i co má minimálně revizní zpráva obsahovat. Toto lze samozřejmě nalézt i v přílohách normy ČSN 33 2000-6 ed.2, která je vydána v roce 2017.
ČSN EN 60 204-1 ed.3 – Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická instalace strojů – Obecné požadavky
Norma se zabývá obecnými požadavky na strojní zařízení z elektrické stránky. V kapitole této normy, lze pak nalézt ověřování elektrických zařízení strojů, samozřejmě dané může být rozvedeno více normou, která se bude zabývat konkrétním strojním zařízení, např. již citovaná norma 60 204-32 – el. zařízení zdvihacích strojů o bližší postupy. Zde je však uveden základní postup, z kterého lze vycházet. Všimněte si, že zde se již nejedná o revizi, ale kontrolu, případně o ověřování.
Existuje další řada norem, zabývajících se jak už kontrolami (např. svářečky), ověřováním, revizemi, zde jsem neuvedl soubor norem 62305-1 až 4, které se podrobněji zabývají systémem ochrany před bleskem, včetně postupu kontrol a stanovují i měření, která je nutno provést pro ověření bezpečnosti, jiná než měření uvedená např. v normě ČSN 33 2000-6 na elektrické instalace. Mohu i uvést normy začínající normou ČSN EN 61 439-1 a další části, které se zabývá také celkem obsáhlou kapitolou ohledně výroby rozvaděčů a požadavky na jejich technické provedení. Tyto uvedené normy a jejich problematika, by byla na samostatnou přednášku.
Ohledně nastavení bezpečnosti, provozování a ověřování bezpečnosti elektrických zařízení, má Česká republika poměrně propracovaný systém, ať už z pohledu legislativního, nebo i z pohledu norem, podle kterých se ověření bezpečnosti elektrických zařízení musí provádět. V rámci evropského trhu bohužel i u nás občas dochází k nedodržování legislativních požadavků, ať už z pohledu evropské legislativy, nebo i s pohledu národní legislativy. Je potřeba si uvědomit, že když si pořídíme nový elektrický výrobek, který bude sloužit k jiným než osobním účelům, tak musíme zohlednit i pravidelné provádění kontrol, případně revizí, nebo obdobného ověřování z důvodu zajištění bezpečnosti při dalším užívání. U elektriky bohužel není ve většině případů zjevné poškození a ověření bezpečnosti lze provést pouze měřeními. Dáne také platí i pro například elektrické instalace, systémy ochrany před bleskem, strojní zařízení obsahující elektrické prvky, atd.
Tímto průřezem z pohledu problematiky ověřování bezpečnosti elektrických zařízení a z toho plynoucí bezpečný provoz, bych tento text ukončil.