V pátek 24. dubna projednala sněmovna na své 98. schůzi návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Vládní návrh tak čeká zapracování odhlasovaných pozměňovacích návrhů, které jsou převážen legislativně technického charakteru (v průběhu více než tří let, co je návrh v parlamentu, došlo k řadě legislativních změn) a materiál pak zamíří k projednání v Senátu. Pak zbývá poslední legislativní krok – podpis prezidenta České republiky a zákon vstoupí v platnost 1. července 2022. Pro přijetí hlasovalo 96 poslanců z 98 přítomných. Proti nebyl nikdo.
V rámci rozpravy přednesla úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Upozornila na nutnost změny legislativy a také na problematické pozměňovací návrhy:
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. S návrhem tohoto zákona jste byli již seznámeni. Jedná se o modernizaci tohoto velmi starého zákona. Změna se týká vymezení pojmů a druhů technických zařízení, dále požadavků na bezpečnost těchto zařízení, předpokladů pro odbornou způsobilost včetně způsobů jejich ověřování nebo také evidence lidí, kteří jsou k takové práci odborně způsobilí. Jedná se opravdu o velmi technickou záležitost.
Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí
Co se týká pozměňovacích návrhů, tak zde jsou tři, jejichž přijetí je z pohledu MPSV problematické. Konkrétně jde o pozměňovací návrh A3, který by významně rozšířil okruh zařízení, kterých by se ustanovení týkalo. Taková změna by zásadně zvýšila zatížení zaměstnavatelů, dále jde o pozměňovací návrh A9, který se týká doby platnosti odborné způsobilosti. Původní navrhovaná tříletá lhůta je dohodou všech zapojených stran včetně sociálních partnerů. S návrhem na prodloužení této doby na pět let proto MPSV nesouhlasí, protože by se jednalo o porušení dohody z tripartity. Posledním problematickým bodem je bod A 20, který navrhuje účinnost od července 2021. Zde však MPSV podporuje účinnost až od 1. července 2022, abychom všem zúčastněným dali prostor se přizpůsobit novele zákona, protože několik málo týdnů tak, jak předpokládáme průběh schvalování tohoto zákona, by bylo skutečně velmi málo. Během posledního roku a půl se nám projednání zdrželo.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Prosím o podporu tohoto zákona, který uvádí do praxe nejnovější poznatky v oblasti bezpečnosti práce. Velmi děkuji.
Na slova ministryně Jany Maláčové reagoval zpravodajka návrhu zákona, poslankyně Zuzana Ožanová. Zmínila nutnost pozměňovacího návrhu, který upravuje platnost zákona od 1. července 2022 tak, aby byl dostatečný prostor projednat prováděcí předpisy, tedy nařízení vlády, na které budou následovat úpravy stávajících platných technických norem. Zmínila také nutnost předložení návrhů nařízení vlády k připomínkování Evropské komisi, která má k vyjádření lhůtu tří měsíců.
Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Hospodářský výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v jakém pořadí se má hlasovat o návrzích podaných ve třetím čtení, zaujal k návrhům stanoviska, přičemž pověřil zpravodajku výboru k přednesení stanovisek.
Zpravodajka návrhu zákona, poslankyně Zuzana Ožanová
Dále pověřil zpravodajku, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhla i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V souladu s tímto pověřením navrhuji úpravu dle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v části 4. § 28 se slova „1. ledna 2020“ nahrazují slovy „1. července 2022“. Myslím si, že 1. ledna 2020 opravdu nestihneme.
K tomu bych chtěla říct, že cílem pozměňovacího návrhu je prodloužení doby legisvakance tak, aby bylo možné v řádném legislativním procesu předložit a schválit prováděcí právní předpisy k vládnímu návrhu zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Je nezbytné, aby se tyto předpisy v účinnosti shodovaly z důvodu vzájemné provázanosti a také aby dotčené subjekty měly přiměřený čas na přípravu a implementaci nové právní úpravy. Návrhy provádění právních předpisů budou předloženy Evropské komisi k připomínkování v členských státech v době trvání asi tří měsíců.
Prováděcí právní předpisy jsou důležitou částí legislativy a je nutné, aby byly zpracovány dobře. Z tohoto důvodu navrhuji nabytí účinnosti zákona 1. července 2022. O tomto, že budu úpravu navrhovat, jsem informovala také hospodářský výbor na jednání dne 31. března 2021. O účinnosti hovoří, jak již zmínila paní ministryně, i pozměňovací návrh A20, v němž je navržena účinnost 1. červenci 2021.
Dále si vzal slovo poslanec Pavel Juříček:
Dámy a pánové. Dovolte, abych řekl svůj názor, respektive názor nás podnikatelů k tomu, který nicméně docela vítá, aby tento tisk prošel Sněmovnou. Nicméně není to tak moderní, jak to vypadá, protože ta původní norma je 40 let stará a jsou tam desítky až stovky různých technických zařízení, která je potřeba z hlediska technických norem rozvolnit tak, aby podnikatelská sféra nebyla tak zatížená, jak je.
Je samozřejmé, to už jsem tady říkal i ve druhém čtení, že hospodářská komora není příliš pro, protože bychom samozřejmě rozpouštěli ten rybník toho byznysu těm revizákům. Nicméně tak, jak jsme dělali analýzu i s řadou technických revizorů, tak pokud bychom skutečně trvali na tom, aby obsah byl splněn, obsah tohoto nového tisku, tak z dnešních zhruba 10 až 12 tisíc technických revizorů by jich bylo potřeba asi 22 tisíc. Jinými slovy, už dneska se obchází ten zákon, a je nutné si říct, že za těch 40 let se ty technické záležitosti posunuly úplně někam jinam. Moderní firmy mají spousty a spousty právě těch drobných technických zařízení, která by stále podléhala těmto technickým revizím.
Proto dovolte, abych následně načetl doprovodné usnesení, protože vlamovat se přímo do zákona a dělat opravdu desítky a možná stovky úprav těch jednotlivých technických zařízení by asi nebylo příliš produktivní. Proto doporučuji, abychom v doprovodném usnesení dali vládě čas na to, aby pozměnila všechny státní normy, ČSN, aby pozměnila vyhlášky a nařízení vlády tak, aby to odpovídalo roku 2021.
Jak jsem říkal, ano, tento sněmovní tisk je posun, ale ne dostatečný k tomu, aby podnikatelé mohli normálně fungovat a nebyli zbytečně zatíženi byrokracií, protože tento obsah právě těch technických revizí je jedno z největších břemen, které podnikatelé mají. A proto i já doporučuji, abychom přijali to posunutí u toho pozměňovacího návrhu A9 na pět let (pozměňovací návrh A9 se stal nehlasovatelným. Pozn. red.). Ale to není vše.
To můžeme udělat v tomto zákoně, ale pak bychom tady trávili pravděpodobně řadu hodin, kdy bych vám vysvětloval všechny elektrické, plynové, tlakové a řadu dalších elektronických prvků, kterých by se to týkalo. A nikdo z vás by, omlouvám se, těžko mohl do toho vniknout tak, abyste pochopili, co pro to je potřeba udělat.
Proto vítám i návrh kolegyně Zuzany Ožanové, prostřednictvím předsedajícího, že by se posunul ten termín k 1. 7. 2022, aby vláda měla možnost právě upravit všechny ty vyhlášky, nařízení a státní normy tak, aby skutečně podnikatelé nebyli příliš zatíženi touto byrokracií, která v mnoha směrech už neslouží k tomu, aby byla bezpečnost práce ochráněna, ale je to opravdu jenom a jenom byrokracie.
Jestliže si uvědomíme, že ekonomizér by měl být od pěti litrů, měl být například revidován, tak my, technici, víme, že to je úplná hloupost, protože maximálně vám tam může prasknout membrána – a teď nemyslím žádnou jinou membránu než tu membránu toho tlakového zařízení – abyste si z toho nevyvodili úplně některé jiné důsledky. Nicméně proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá Vládu České republiky, aby zabezpečila aktualizaci klasických požadavků na revize a kontroly, které vyplývají z ČSN 33 1600, revize a kontroly elektrických zařízení, ostatních technických zařízení a dalších norem, kterých se návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, o změně souvisejících zákonů, týká tak, aby odpovídaly potřebám současné praxe.
Toto je ten návrh mého usnesení, aby skutečně vláda měla čas všechny ty desítky norem, nařízení a vyhlášek upravit, aby to skutečně odpovídalo dnešnímu stavu, technické úrovni. Děkuji.
Na vystoupení poslance Juříčka reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Nařízení vlády budou projednávána standardně se všemi klíčovými partnery (dvacet pět subjektů, pozn. red.) a budou potřeba vyjasnit detaily včetně jednotlivých změn příslušných ČSN.
Následně bylo zahájena jednotlivá hlasování o pozměňovacích návrzích, kdy se návrhy A20, A3 a A9, které MPSV označilo jako problematické, staly nehlasovatelnými. Ostatní pozměňovací návrhy byly přijaty. Současně bylo přijato i doplňkové usnesení, které přednesla zpravodajka tohoto zákona, poslankyně Zuzana Ožanová:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby zabezpečila aktualizaci klasických požadavků na revize a kontroly, které vyplývají z ČSN 331600, revize a kontroly elektrických spotřebičů a ostatních technických zařízení a dalších norem, kterých se návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů týká, tak, aby odpovídaly potřebám současné praxe.“
Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou se připravuje k zveřejnění a předání do dalších kroků legislativního procesu – mj. probíhá zapracování přijatých pozměňovacích návrhů a legislativně technických oprav. Editační práce probíhají bez zbytečného odkladu, ale není stanovena žádná lhůta pro jejich dokončení.
O dalším průběhu legislativního procesu přineseme bližší informace.
Celou historii projednávání tohoto zákona si můžete prohlédnout zde.
Ilustrační foto: archiv redakce zasedání sněmovny v roce 2019
